Dramaticky přibývá stíhaných obecních zastupitelů. Jdou po nás, obávají se i ti poctiví

thumbnail

Trestnímu stíhání čelilo vloni na sedm desítek členů obecních zastupitelstev. O rok dříve to bylo ještě o něco více. Oproti předchozím letům tak stoupl počet stíhaných zastupitelů o stovky procent (před pouhými pěti lety policie po celé republice vyšetřovala jen pět zastupitelů).

Zvýšený zájem policie a státních zástupců budí v řadách zastupitelů pochopitelné obavy. Jak přibývají často široce medializované kauzy, roste i jejich znepokojení. V průzkumu, který si mezi zastupiteli udělala Unie obhájců, to připustily téměř dvě třetiny z nich. Nechybějí hlasy, podle nichž se lidé zvolení do samosprávy stávají laciným terčem pro „senzacechtivá média“ a orgány činné v trestním řízení vlastně jen plní jakousi společenskou poptávku po „krvi“ veřejně činných lidí.

 

Jsou tyto obavy přehnané a zastupitelé – tedy ti, kteří se snaží pracovat pro veřejné blaho – se nemají čeho bát?

Na jednu stranu je nutné zasadit výše uvedená čísla do kontextu. Ve více než šesti tisících obecních samospráv působí kolem šedesáti tisíc lidí. I když mnohonásobně vzrostl počet stíhaných, stále jde jen o pouhý zlomek z celkového počtu.

Prožeňme tu věc soudem

Varovně ale na druhou stranu vyznívají slova jednoho z nejpovolanějších – předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského. Ten v rozhovoru pro Hospodářské noviny naznačil, že vyšetřovatele a státní zástupce vede jejich snaha o emancipaci od politických vlivů čím dál častěji k chybám a omylům. „…(jde) o jistou odbornou nezpůsobilost. Prostě se pohybují zčásti ještě na zcela nezmapovaném území. Stíhají třeba všechny členy zastupitelského sboru podle toho, jak hlasovali o nějaké veřejné zakázce, třeba prodeji pozemků. Tady já mám vážné pochybnosti,“ řekl HN Rychetský. Období možných přehmatů, přešlapů, neodborného výkladu může podle něj trvat ještě dost dlouho.

Podobně práci některých státních zástupců kritizoval již vloni soudce Vrchního soudu v Praze Jan Sváček. „Státní zástupce když neví, co udělat, tak podá obžalobu k soudu. Vžila se taková teze: ‘Prožeňme tu věc soudem, a pak se uvidí‘. V okamžiku, kdy soud vynese zprošťující rozsudek, je to vnímáno jako selhání soudu, nikoli státního zástupce,“ uvedl Sváček v rozhovoru pro server ČeskáJustice.cz.

Vinen jen každý čtvrtý obviněný

Údaje shromážděné Unií obhájců jakoby jejich úvahy potvrzovaly. Na základě informací svých členů zjistila, že ze 43 již uzavřených trestních řízení týkajících se celkem stovky zastupitelů, padlo rozhodnutí o vině jen v devatenácti (týkalo se 24 zastupitelů). Ve zbývajících případech bylo stíhání zastaveno nebo soud zprostil obviněné obžaloby. Jen jeden z každých čtyř stíhaných zastupitelů se tedy prokazatelně dopustil porušení zákona.

Jeden z případů, jehož aktérka byla nakonec zproštěna obvinění, popsal koncem minulého roku server Echo24.cz. Dnes již bývalá starostka Moravské Nové Vsi Jana Krutáková (STAN) uzavřela před pěti lety údajně nevýhodnou smlouvu na pronájem obecních pozemků pro solární elektrárnu. Břeclavský soud ji vloni v dubnu odsoudil za zneužití pravomoci veřejného činitele k deseti měsícům vězení podmíněně. Krajský soud v Brně pak ale verdikt zrušil a Okresní soud v Břeclavi Krutákovou nakonec zprostil obvinění.

„Pominu-li finanční stránku věci, jedná se o absolutní dehonestaci člověka. Lidé z obce začali přecházet na druhý chodník, nikdo se se mnou nebavil a můj zdravotní stav se po všech stránkách zhoršil. Najít zaměstnání pro mě byl zásadní problém,“ popsala Krutáková serveru Echo24, jak kauza zasáhla do jejího života.

Hrozí až mnohaleté tresty

Ke klidu zastupitelů nepřispívá ani fakt, že tresty, které v případě odsouzení hrozí, nejsou nízké. Poruší-li zastupitel své povinnosti při správě cizího majetku a škoda přesáhne 25 tisíc korun, může skončit až na dva roky ve vězení. Přesáhne-li škoda půl miliónu, může být odsouzen až na pět let a při škodě nad pět miliónů až dokonce až na osm let.

Zneužití pravomoci veřejného činitele bývá nejčastější právní klasifikací, kdy soud vynese verdikt: vinen. Tresty padají též za porušování povinnosti při správě cizího majetku, sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, soutěže či dražby. V některých případech se jedná o zanedbání povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti. Spíše ojediněle byly prokázány úvěrové podvody či přijetí úplatku.

Často se v této souvislosti padá i termín „péče řádného hospodáře“. Jde původně o právní pojem týkající se obchodních subjektů, jejichž hlavním cílem je tvorba zisku, vysvětluje právník Jakub Blažek z Unie obhájců. Zisk ovšem v případě samospráv není vždy rozhodující, roli hrají i jiné cíle a záměry směřující k rozvoji měst a obcí.

V jedné z nejaktuálnějších kauz obvinila počátkem května policie několik desítek bývalých zastupitelů Prahy 11. Podezírá je, že v letech 2010 a 2011 nevýhodně rozprodávali obecní majetek, přičemž škoda měla dosáhnout kolem dvaceti miliónů korun. Mezi stíhanými je i někdejší starosta této městské části Dalibor Mlejnský. On i ostatní zastupitelé z řad ODS, ČSSD a KSČM obvinění ze zneužití pravomoci úřední osoby a z porušení povinnosti při správě cizího majetku

Na co by si tedy měli samosprávy a zastupitelé dát pozor, aby se vyhnuli trestnímu stíhání?

Vybíráme několik doporučení, která zazněla z úst advokáta Jakuba Blažka z kabinetu nejvyššího státního zástupce na konferenci Otvírejme radnice pořádané Fondem Otakara Motejla a Vysokou školou ekonomickou v Praze.

  • Vést precizní zápisy z jednání orgánů územních samospráv.
  • Pokud nově zvolení zastupitelé odhalí nevýhodné smlouvy z minulosti, měli by je zrušit.
  • Opírat svá rozhodnutí o posudky odborníků. Podle judikátu ústavního soudu nenesou trestní odpovědnost, jednají-li podle expertního posudku v dobré víře a na základě svého nejlepšího vědomí a svědomí.

autor článku: Libor Stejskal

zdroj: hlidacipes.org

Sdílet tento článek

Líbí se Vám Pan Občan?


Co si o tom myslíte? komentujte! :)