Druhé největší jezero v Bolívii zmizelo

thumbnail

Převrácené rybářské čluny ležící na břehu, racci bojující o zbytky potravy a nad tím vším žhavé slunce. Taková je dnešní smutná realita kdysi rozlehlého jezera Poopó v Bolívii, které kvůli klimatickým změnám už téměř zmizelo z povrchu zemského.

Tisíce místních lidí přišly o živobytí

Jezero Poopó bylo v prosinci roku 2015 oficiálně prohlášeno za vyschlé. Stovky, ne-li tisíce místních lidí, pro které bylo jezero už od nepaměti hlavním zdrojem práce, přišly o živobytí. Vysoko na bolivijských andských pláních, ve výšce 3 700 metrů nad mořem, nezbylo z jezera, které původně zabíralo plochu o rozloze 3 500 kilometrů čtverečních a bylo druhým nejrozlehlejším bolívijským jezerem, téměř nic. Podle vědců již není možné, aby se jezero vrátilo do původního stavu. „Toto je obraz budoucnosti klimatických změn,“ řekl Dirk Hoffman, německý glaciolog, který studuje, jakým způsobem rostoucí teploty způsobené spalováním fosilních paliv urychlují tání ledovců v Bolívii. Ledovce v Andách postupně mizí a tak mizí i hlavní zdroj vody pro jezero Poopó.

Za hlavní důvod rychlého vyschnutí jezera je považován meteorologický jev zvaný El Niño, který v oblasti způsobuje dlouhotrvající sucha. Dalším faktorem je odklon vodních přítoků, které jezero zásobovaly vodou, na těžbu uhlí a pro potřeby zemědělství. Více než sto místních rodin se muselo z vesnice Untavi ležící u jezera v posledních třech letech odstěhovat. Rodiny prodaly své ovce, lamy i rybářské sítě a odjely pryč. Zůstává zde jen starší populace. „Není tu budoucnost,“ říká Juvenas Gutierez (29), který se od jezera přestěhoval do nedalekého města, kde přijal práci řidiče taxi. Nejméně 3 250 místních lidí přijalo od vlády humanitární pomoc.

Na vině jsou klimatické změny i místní těžba

Jezero Poopó nyní zabírá pouhá 2% vodní hladiny ze své původní rozlohy, jeho maximální hloubka je pět metrů. Tato katastrofa neovlivnila pouze místní lid, ale také mnoho zvířat. Zmizelo odsud například na 75 druhů ptáků. Uhynulý pták na vyschlém jezeře Poopó.

Křehký ekosystém jezera se s velkými suchy potýkal po tisíciletí, ale takový stres, jaký zažil během posledních čtyř let, se s tím nedá srovnávat. Teploty zde v průměru vzrostly o 1 stupeň Celsia, zatímco okolní těžba uhlí spolkla důležité vodní zdroje a zavinila vyšší sedimentaci. Biolog Mark B. Bush z Floridského technologického institutu uvedl, že dlouhodobý trend oteplování a vysušování krajiny ohrožuje celé Andy. Německá studie konsorcia Gitec-Cobodes uvádí, že jezero přijalo v roce 2013 o 161 miliard litrů vody méně než obvykle. Toto množství je požadavkem pro udržení rovnováhy ekosystému jezera. „V ekosystémech by mohlo dojít k nezvratným změnám, což způsobí masivní migraci a více konfliktů,“ píše se ve studii vydané bolivijskou vládou.

Vláda problém dlouhodobě ignorovala

Angel Flores, který stojí v čele místní skupiny, jež se snažila jezero Poopó zachránit, řekl, že státní orgány jeho varování ignorovaly. Prezident Evo Morales pod tlakem kritiky přiznal, že částečnou odpovědnost za zmizení jezera nese. Ekologové a místní aktivisté jsou toho názoru, že vláda nezvládla práci s křehkými vodními zdroji a navíc ignorovala obrovské znečištění, které má na svědomí těžba. Místní obyvatelé museli zanechat svého živobytí.

Do jezera se začaly dostávat nebezpečné kovy, jako je kadmium či olovo, což mělo na konci roku 2014 za následek úhyn tisíců ryb. Prezident bolivijské Národní hornické komory Saturnino Ramos uvedl, že vina těžby je zanedbatelná ve srovnání s klimatickými změnami. Moralesova vláda požádala Evropskou unii o 140 milionů dolarů pro úpravu povodí jezera Poopó. Kritici však říkají, že už je příliš pozdě. „Nemyslím si, že budeme znovu svědky naplnění jezera Poopó,“ řekl technický výzkumník Milton Perez. „Myslím, že jsme jej ztratili,“ dodal.

zdroj: eurodenik.cz

Sdílet tento článek

Líbí se Vám Pan Občan?


Co si o tom myslíte? komentujte! :)