Historické referendum v českém parlamentu: Vystoupí Česká republika z Evropské unie?

thumbnail
 Český parlament poprvé v historii jedná o referendu o vystoupení ČR.

Citujeme Tomio Okamuru:

Dnes (14.1.2016) v 16:30 odpoledne bude poprvé v historii ČESKÉ REPUBLIKY Parlament jednat o referendu o vystoupení ČR z Evropské unie - a to na základě petice za referendum o vystoupení z EU, kterou loni na podzim zorganizovalo naše hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Podařilo se nám posbírat papírovou a elektronickou formou dohromady více než 100 tisíc podpisů. Moc Vám všem děkujeme za skvělou spolupráci a slibuji, že budeme na půdě Parlamentu bojovat za práva občanů na referendum ze všech sil, i když proti nám stojí vládní většina. Sledujte, jak toto veřejné projednávání dnes dopadne. Budeme rádi i za podporu venku před Sněmovnou, protože kapacita pro veřejnost uvnitř je již naplněna. Napište také maily nebo volejte co nejvíce do České televize a do Českého rozhlasu, aby projednání necenzurovali a nebojkotovali, ale odvysílaly, aby se lidé dozvěděli pravdu. Pokud souhlasíte, prosím sdílejte tento příspěvek, jelikož média nás cenzurují.

Dovolte mi stručně shrnout, proč referendum o vystoupení z Evropské unie.

Evropská unie se od našeho vstupu radikálně změnila a zároveň nenaplnila naše mnohé očekávání. V době, kdy občané hlasovali o vstupu, drtivá většina z nás vnímala Evropskou unii jako společný evropský prostor, v němž se po vstupu budeme svobodně a volně pohybovat, pracovat a obchodovat.

Volný pohyb po Evropě však neřeší Evropská unie, ale takzvaná Schengenská smlouva a volný pohyb zboží řeší smlouva o Evropském hospodářském prostoru - separátní dohoda o volném obchodu mezi evropskými zeměmi, která zahrnuje kromě států EU i Norsko, Island a Lichtenštejnsko.

Každý z nás si vzpomene, že pokud jde o volný pohyb pracovních sil, tak tam si země jako Německo vydobyly výjimku a našich občanů na svůj pracovní trh po několik let nepustili.

Od Evropské unie jsme si také slibovali, že Česká republika jako její člen bude moci daleko silnější hájit své zájmy v zahraničí. Opak se stal pravdou. Například v momentě, kdy Kanada obnovila s Českou republikou víza na základě zcela zcestná důvodů, se za nás Unie nepostavila.

Čekali jsme silnou ekonomickou podporu. Drtivá většina politiků se těšila na Evropské dotace. Ano, tady Unie splnila, co slíbila, a dotace přišli. Naše očekávání se ale nejen nenaplnily, ale ještě po další roky se bude odhalovat, jak hluboko poškodil unijní a český dotační systém českou ekonomiku. V první řadě výměnou za dotace jsme se museli podvolit diktátu Bruselu v oblasti zákonných norem a pravidel. V první vlně to zlikvidovalo například jednu z nejvíce prosperujících produkcí v České republice - cukrovarnictví.

Dotace nastartovaly obrovskou vlnu korupce, kdy peníze, z nichž velká část pocházela z kapes českých daňových poplatníků, se zcela sprostě vyhodili oknem. Pochopitelně dotace pokřivily trh - podvodníka, který si věděl dotace koupit, zvýhodnily oproti firmou, která to nevěděla a nechtěla.

Systém dotací je paradoxně škodlivější pro země chudší, které jsou na dotacích závislé, jak pro země bohaté, které na dotace přispívají. Chudší země jsou prostřednictvím dotační politiky řízené zeměmi bohatšími. Jedná se o skrytou formu ekonomického kolonialismu.

V roce 2004, tedy v roce vstupu do EU, český HDP na hlavu dosahoval 34,2 procenta německé úrovně. Konvergence se však zastavila již v roce 2008 na hranici 49,5 procenta německé úrovně av roce 2014 to bylo už jen 41,8 procenta. Takže od roku 2008 Česko v porovnání s Německem dlouhodobě chudne. Pokud bychom tedy zkoumali časovou řadu údajů z let 2008 až 2014, došli bychom k názoru, že dotace podkopávají zdraví ekonomiky a že lepší je být čistým plátcem jako Německo.

Na celém světě neexistuje ani jedna ekonomika, která by díky dotacím dosáhla trvalé prosperity. Nejděsivější příklad je Řecko, které od vstupu r. 1981 dodnes patří k nejvyšším příjemcům dotací a jeho ekonomika je v ruinách.

To, že Evropská unie napomohla vygradovat nelegální migraci, je tou poslední nejhrozivější kapkou. To, co by nezávislý suverénní stát nikdy nedopustil - vpustit na své území desetitisíce kulturně nepřátelských migrantů, se díky členství v EU může stát realitou během velmi krátké chvíle a aniž náš názor vedoucí evropské země respektovaly.

Jaký má smysl zůstávat v spolku, který nerespektuje národní zájmy svých členů a kde neexistuje rovnost členů? Počínání představitelů EU vůči naší republice je ponižující a nedůstojné.

Denně vidíme, jak názory několika prominentních členů jsou násilně vnucovány všem proti jejich vůli. V EU se měří dvojím metrem a existují různé standardy. EU je klub, který kontinuálně nedodržuje vlastní pravidla a svévolně jejich porušuje, jako například Pakt stability.

Jaký je stručný souhrn z toho, co jsem uvedl? Je prokazatelné, že naše váha je v EU téměř nulová. Je prokazatelné, že naši ekonomiku evropská regulace a systém dotací poškodil a poškozuje. Je prokazatelné, že Unie jak nečinností, tak mnohými podpůrnými kroky, vyvolala muslimskou migrační vlnu a ohrozila existenci evropské civilizace, jak ji známe. Je více než prokazatelné že členství v Evropské unii v její současné podobě nás dnes silně poškozuje.

Je proto naprosto legitimní zeptat se těch, komu tato země a stát patří, tedy občany České republiky, zda si přejí v tomto spolku setrvat i nadále, tak jak se to chystají udělat i Britové. A bez ohledu na výsledek referenda je toto referendum potřebné pro Unii samotnou. Probruselské elity ztratili sebereflexi a je třeba, aby se zamysleli nad tím, v jaké podobě je společenství evropských států přínosem a od jakého momentu je to spolek odsouzen k zániku.

Co tedy po případném vystoupení České republiky z EU? Jako Švýcarsko lze regulovat hospodářské vztahy s Evropskou unií na základě bilaterálních smluv. Tato varianta je výhodný v tom, že na SR by se nevztahovaly pravidla povinné pro členy Evropského hospodářského prostoru. Současně s vystoupením může ČR připravit a podepsat smlouvu s EFTA (Evropské sdružení volného obchodu), které zakotvuje platnost čtyř základních svobod - volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. V praxi by to znamenalo, že bychom sice platili příspěvek EU, ale násobně nižší a platily by pro nás nadále jen některé unijní pravidla.

Měli bychom samostatné zastoupení ve Světové obchodní organizaci a naše obchodní politika by byla zcela suverénní, nijak nezväzovaná rozhodnutími Bruselu.
Mimo jiné bychom přestali být například vázaní zemědělskou politikou EU, která nás dlouhodobě poškozuje, stejně tak politikou politických sankcí, které poškozují český export. Na druhé straně český export do EU by vystoupení nijak neovlivnilo. Takové postavení má například Švédsko nebo Norsko a je zcela zřejmé, že tyto země jsou úspěšné a prosperují.

A jak by proběhlo vystoupení? Procedura začíná oznámením záměru Evropské radě a celý proces je zakotven v čl. 50 Smlouvy o Evropské unii (SEU), kde se píše, že, cituji: Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Evropská unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií. Pokud se dohodu nepodaří uzavřít, ukončuje se členství do dvou let od podání žádosti. Konec citátu.

A jaká je v současné době z našeho pohledu varianta k vystoupení z EU? Variant je, ale muselo by dojít k hluboké reformě EU, zásadní revizi celého systému komunitárního práva, odbourání zbytečné legislativy (co lze udělat jen z úrovně EU, nikoli národních států). Muselo by také dojít ke zpružnění smluvního systému EU směrem k tzv. vícerychlostní EU (tedy možnost opustit, zda nepodílet se na některé komunitární politice EU, podle vlastní národní preference), trvat na daňové autonomii členských zemí. Nepřipustit navyšování evropského rozpočtu či zavádění jeho vlastních zdrojů.

Na závěr bych chtěl zdůraznit, že my v hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) jsme pro spolupráci všech národních států Evropy, jsme pro volný pohyb občanů Evropy i pro volný pohyb zboží. To je však možné i bez bruselské byrokracie - naše vztahy lze uspořádat bilaterálními smlouvami tak jak to mají uspořádány i jiné evropské země, které nejsou členy EU.

zdroj: facebook

Sdílet tento článek

Líbí se Vám Pan Občan?


Co si o tom myslíte? komentujte! :)