Jak se chovat bezpečně v zimě na lyžích

thumbnail

 

Chování při lyžování: „Pomáhej slabším a starším ustupuj“

Lyžaři mají několik psaných i nepsaných pravidel. Znají pravidla všichni? Nejspíš ano, ale někdy to v reálu není znát. Vstupme tedy do nevděčné role matky Ivánka Mrazíka, která udílí rady: „Vždycky pomáhej slabším!“ „Dobrá…!“ „A starším ustupuj!“ „Dobrá…!“

Co dodržovat na svahu:

  • PŘIMĚŘENÁ RYCHLOST. Lyžař musí dodržovat rychlost a jet v souladu se svými schopnostmi, podmínkami a počasím. A to i na pásech do kopce a po návštěvě bufetu.
  • VOLBA SMĚRU. Je-li možné vybrat si směr jízdy, musí lyžař jet tak, aby se vyhnul srážce s těmi, kteří se pohybují na svahu pod ním. „Hlavně netrefit pařez, strom, skálu nebo blbce.“
  • PŘEDJÍŽDĚNÍ. Lyžař může předjíždět zleva i zprava, ale vždycky tak, aby stačil zareagovat na pohyb předjížděného lyžaře. „Skialpinista předbíhá decentně, netváří se, že není zadýchaný, a chvíli předstírá, že je jenom o něco rychlejší (aspoň než zmizí za zatáčkou).“
  • PŘEJÍŽDĚNÍ SVAHU A KŘÍŽENÍ CESTY. Lyžař vjíždějící na sjezdovku nebo ten, který ji přejíždí, musí dávat pozor na všechno nad i pod sebou. Stejně se musí chovat při každém zastavení. „A když honem neví kudy dál, tak hlavně nepřekáží!“
  • ZASTAVENÍ. Lyžař nesmí zastavovat – není-li to nevyhnutelně nutné – uprostřed sjezdovky, na přejezdech a na místech, kde by bránil ve výhledu. V případě pádu se musí co nejrychleji zvednout. Zastavit může na okraji sjezdovky. „Ve volném terénu zásadně nepadat, ve skupině zastavovat nad vedoucím, cestou dodržovat rozestupy, nezevlovat a nečumět do blba.“
  • V PŘÍPADĚ NEHODY. Lyžař je povinen poskytnout v případě nehody pomoc. „Zkušenost říká, že pokud se kamarád vetchým hlasem dožaduje mojí placatky, je to simulant.“
  • RESPEKTOVÁNÍ SIGNALIZACE. Na sjezdovkách je nutné respektovat jejich označení. „V terénu se taky signalizuje i holí nebo rukama. Je dobré se domluvit předem, co který pohyb kterou končetinou znamená.“
  • STOUPÁNÍ. Lyžař stoupající či sestupující po sjezdovce musí postupovat po kraji. V místě se zhoršenou viditelností musí k tomuto okraji co nejvíc ustoupit. „Když už někdo musí šlapat sjezdovku, tak po kraji, v noci svítí a při sestupu nereje do upravené sjezdovky.“

Co dodržovat v běžecké stopě:

  • PŘEDNOST Z KOPCE. Pokud je k dispozici jen jedna stopa, přednost má lyžař, který jede z kopce. Pokud je stop víc, jezdí se vpravo, podobně jako na silnici.
  • PŘEDJÍŽDĚNÍ. Uvolnění stopy, pokud lyžaře někdo předjíždí, není povinnost, spíš slušnost (v závodech to naopak povinnost je).
  • PŘEKÁŽKA VE STOPĚ. Když lyžař zastaví nebo spadne, musí uvolnit co nejrychleji stopu (cestu).
  • NENIČ STOPU. Ve stopě určené pro klasiku se nebruslí a nešlape se po ní v botách nebo ve sněžnicích. Vyšlapané díry znepříjemní jízdu, a pokud sníh zmrzne, je zaděláno na vážný úraz.
  • POZDRAV. Na narvané magistrále je to asi nesmysl, ale když se lyžaři potkají ve stopě, první by měl pozdravit muž nebo mladší lyžař/ka.

Co dodržovat u bufetu:

  • U BUFETU. Na oblibě získává moderní pravidlo, kdy má vlastník nejlepší a nejmodernější sportovní výbavy právo přednostní obsluhy u bufetu. Za to platí rundu pro celou frontu. Pokud se dva sportovci nemohou shodnout, kdo z nich má lepší vybavení, dokazují to počtem rund. „Bezvadný je, že z toho má nakonec radost i ten, co ho předběhli! Tohle pravidlo je sice lež jako věž, ale kdyby se to ujalo, mohla by to být docela prča, ne?

zdroj: časopis Svět Outdooru 4/2015, text Vojta Dvořák, Jan Šťovíček a Jiří Červinka

 

Sdílet tento článek

Líbí se Vám Pan Občan?


Co si o tom myslíte? komentujte! :)