Komu a jak může lepek škodit?

thumbnail

Rozhovor s MUDr. Petrem Fojtíkem, PhD., zástupcem primáře Centra péče o zažívací trakt. Rozhovor vedla specialistka na zdravotní prevenci a výživu PharmDr. Margit Slimáková.

S Petrem Fojtíkem jsme se potkali při vystupování ve Zlíně. Přednášela jsem o zdravé stravě pro každého, on poté o výživě při celiakii a dalších nemocech spojených s problematickým trávením lepku. Při zodpovídání dotazů jsme se v názoru na zdravou výživu bezvadně doplňovali, a proto jsme hned na místě požádala MUDr. Fojtíka o rozhovor, ve kterém by mohl své poznatky sdílet i s návštěvníky mého webu.

Petře, můžete se prosím představit? Kde pracujete a jakým nemocem se věnujete?

Pracuji jako lékař na gastroenterologickém oddělení Centra péče o zažívací trakt ve Vítkovické nemocnici v Ostravě. Hlavní náplní mé práce je provádění veškerých endoskopických vyšetření celého zažívacího traktu od gastroskopií, koloskopií, vyšetření tenkého střeva – enteroskopie a žlučových cest a slinivky. V gastroenterologické ambulanci vedeme pacienty s veškerými obtížemi zažívacích traktu. Já se více zaměřuji na celiakie, potravinové intolerance a onemocnění tenkého střeva.

Z populárních textů lze snadno nabýt dojmu, že lepek je hlavním viníkem většiny našich zdravotních potíží od únavy přes sníženou inteligenci až po nadýmání. Lékařské texty jsou mnohem střízlivější, i když i odborníci v posledních letech popisují více potíží s lepkem než jen dlouze známou celiakii. Při kterých nemocech je prokazatelně lepek vždy problémem?

Jasná indikace k bezlepkové dietě je celiakie a potravinová alergie na lepek, při kterých musí být dieta přísná, důsledná a celoživotní. Tady příjem lepku způsobuje jasné poškození sliznice tenkého střeva s vyhlazením klků nebo otokem stěny tenké kličky. To pak vede ke klinickým obtížím, které jsou jednoznačně medicínsky definovatelné.

Novým problémem, který se v současné době stává velice populární, je intolerance lepku(nesnášenlivost), při němž pacient po požití lepku udává zažívací obtíže, po vysazení naopak jejich zlepšení či vymizení. Pro tuto novou jednotku není jasný laboratorní diagnostický testjako u celiakie a alergie na lepek. Jen je jasný dobrý efekt po vysazení lepku. Tady naopak dieta nemusí být absolutní a malé množství lepku nedělá subjektivní obtíže.

Můžete nemoci související s lepkem v několika větách představit a říci, jaký je jejich výskyt v Česku?

  • Nejzávažnější je z medicínského hlediska celiakie. Jedná se o autoimunitní onemocnění, při kterém u predisponovaných jedinců (genetiky pozitivní HLA DQ2, DQ8) vzniká imunitní reakce na lepek ve sliznici tenkého střeva. Důsledkem toho je zeslabení sliznice s vymizením klků v tenkém střevě s odpovídajícími následky – porucha vstřebávání potravin. Četnost v naší populaci je 1 % obyvatel, ale předpokládá se nárůst až na 3 %.
  • Další jednotkou je potravinová alergie na lepek, při níž lepek vyvolává alergickou reakci s otokem sliznice tenkého střeva a následně klinickými projevy, mezi které patří bolesti, průjmy atd. Četnost se předpokládá také kolem 1 až 3 % populace.
  • Třetí jednotkou je intolerance lepku (neceliakální intolerance lepku), kdy je vyloučena celiakie (negativní sérologie a negativní histologie z dvanáctníku). Četnost není známá, ale nyní se v USA předpokládá až u 6 % populace.

Můžete prosím pro upřesnění uvést, při kterých nemocech je třeba lepek zcela vyloučit z jídelníčku a kdy jej stačí pouze omezit?

Přísná bezlepková dieta je nutná u celiakie, kde je celoživotní a důsledná. U potravinové alergie závisí na klinice příznaků, proto je vhodné jen zásadně omezit lepek hlavně ve formě pečiva. U intolerance lepku také dieta nemusí být přísná a závisí na klinice.

Celiakie kteréhokoliv z partnerů bez dodržování diety může být příčinou neplodnosti. Vědí o tom čeští gynekologové? Je běžné před zahájením poměrně finančně náročné a pro organismus zátěžové farmakoterapie neplodnosti požadovat vyzkoušení bezlepkové diety partnerů?

Neplodnost může být jedním s příznaků nerozpoznané celiakie. Platí to hlavně u žen a předpokládá se v malém procentu neplodných žen – asi kolem 3 %. Je to asi minoritní příčina neplodnosti českých žen, gynekologové o tom vědí, ale běžně neprovádí screeningové testy na celiakii – sérologie na tTG (tkáňová transglutamináza) a EMA (endomysiální protilátky), které jsou nyní doporučované jako základní metoda vyhledávání. Toto vyšetření je levné a dostupnéi v péči praktického lékaře.

Když jsme společně vystupovali ve Zlíně, prohlíželi jsme si brožuru doporučení pro bezlepkovou dietu a našli jsme v ní i tyčinky Snickers. Okamžitě jsme se shodli, že s takovým doporučením nesouhlasíme. Napadají Vás další nesmysly bezlepkové diety?

Bezlepková strava může být velice zdravá dieta, pokud se při přípravě bezlepkových jídel nepoužívají průmyslově zpracované potraviny. Tedy pokud na přípravu pokrmů používají pacienti základní potraviny (máslo, mouka, vejce), které ještě neprošly průmyslovým zpracováním. Současný trh se však také přizpůsobuje zvýšené poptávce na bezlepkové potraviny. Proto i tyčinka Snickers nebo Mars jsou bezlepkové. Když se podíváme na jejich složení, zjistíme, že je bohužel všechno špatně (složky potravy rozděleny na molekuly, pak opět nacpány do tyčinky). Jak se zvyšuje poptávka po bezlepkových potravinách, tak zpracovatelský průmysl reaguje zvýšením nabídky průmyslově vyráběných bezlepkových potravin (bezlepkové instantní polévky, konzervy, zmrzliny atd.) Problémem jsou bezlepkové diety založené na bezlepkových vysoce průmyslově upravovaných polotovarech.

Souhlasíte s doporučením, aby jedinci s autoimunitním onemocněním, popřípadě i jinými závažnými celoživotními zdravotními problémy, které dnes neumíme vyléčit, na dva až tři měsíce vyzkoušeli přísnou bezlepkovou dietu, případně také bezmléčnou dietu?

Autoimunitní onemocnění jsou velice širokou skupinou onemocnění (revmatoidní artritida, autoimunitní hepatitida, ulcerózní kolitida, Crohnova choroba). V podstatě každý lidský orgán má své autoimunitní onemocnění. V současné době není zkoušení eliminačních diet medicínsky opodstatněné a doporučované, ale bezlepková a bezmléčná dieta nikomu neuškodí, spíše odlehčí organismus. Nepřímý vliv na autoimunitní onemocnění může být jen pozitivní a vyzkoušení v uvedených případech může být vhodné.

Kdy je vhodné zavádět lepek do stravy kojenců? Setkávám se se dvěma vyhraněnými pozicemi. Někteří pediatři dnes doporučují v tzv. imunologickém okně, tj. mezi 4. až 6. měsícem věku kojence, zavádět snad úplně vše včetně ořechů, ryb a podobně. Jiní odborníci radí se zaváděním příkrmů nespěchat, co nejdéle kojit, potraviny zavádět postupně a jednotlivě, rizikové potraviny vždy při současném kojení a až ke konci prvního roku věku.

Já osobně se kloním k druhému postupu. Pozvolně a později zatěžovat lepkem a ostatními potravinami. Tato otázka není vědecky vyřešena, postup našich babiček byl asi intuitivně správný, také zatěžovaly děti postupně.

Je jasné, že nám všem ve vyspělých zemích prospěje omezení konzumace nezdravých produktů z bílé mouky a celkově přejídání se pšenicí. Je však pro jedince, kterým lepek vůbec zdravotně nevadí, opodstatněné jej zcela vyloučit z jídelníčku?

Produkce bílé mouky se za posledních 50 let mnohonásobně zvýšila díky šlechtění tetraploidních odrůd, obsah lepku v obilí se zvýšil až 20x. Tedy i zátěž lepkem současné populace je vyšší než v minulosti. Nejzdravější diety jsou dnes založeny na příjmu základních kvalitních potravin a jídel z nich, tedy stravy omezující průmyslově upravované potraviny. Každému prospěje i omezení lepku, nadbytek pšenice v jídelníčku nahradíme dalšími druhy obilovin. Úplná eliminace například kvalitního kváskového pečiva není pro jednotlivce bez zdravotních potíží nutná.

Hlavním problémem je v současnosti výroba nekvalitních a biologicky málo hodnotných, ale bohužel levných potravin. V dnešním světě ekonomiky trhu, ve kterém se důraz klade na nízkou cenu potravin, pak vítězí kritéria jako trvanlivost, nízké výrobní náklady. Důsledkem je využívání stabilizátorů, konzervantů a další chemie, chemie a chemie. Takto upravené potraviny pak mají neblahý vliv na imunitu populace již od kojeneckého věku. Pak musíme čelit obrovskému nárůstu alergií, atopií, celiakií a dalších autoimunitních chorob.

Ráda bych Vám položila i osobní dotaz: jaká jsou Vaše oblíbená jídla a jak se udržujete v kondici?

Jako každý v současné době nemám ideální stravu ani pohybový režim. Minulý rok na jaře jsem byl v Nepálu, kde jsme po tři týdny v Himalájích jedli místní potraviny a v podstatě jen bezmasá jídla. Tam jsem si uvědomil, jak nám chybí jednoduchá strava a přirozené potraviny. Od té doby jsem vložil do stravy více rýže, luštěnin, začal jsem si dělat campu (ječmennou kaši). Melu si doma mouku. Hlavně jsem omezil maso a zvýšil přísun zeleniny. Otestoval jsem se podle ajurvédské medicíny a podle typu jsem změnil složení stravy v průběhu ročních období. V kondici se udržuji jen běžnou chůzí a dle možností turistikou. Snažím se nejezdit výtahy a během dne co nejvíce chodit.

zdroj: margit.cz

Sdílet tento článek

Líbí se Vám Pan Občan?


Co si o tom myslíte? komentujte! :)