Náhoda? Epicentrum propuknutí Zika je ve stejné oblastí, kde byli v roce 2015 vypouštěni geneticky modifikovaní komáři

thumbnail

Světová zdravotnická organizace oznámila, že na pondělí 1. února podle Mezinárodních zdravotnických předpisů svolá Nouzový výbor k ‚explozivnímu‘ šíření viru Zika po Amerických kontinentech.

Virus má údajně potenciál dosáhnout i pandemických rozměrů – takže možná po celém světě. K jeho omezení je ale kritické pochopit, proč k tomuto vypuknutí došlo. Jak uvádí prohlášení WHO:

„Je silné podezření na příčinnou souvislost mezi infekcí virem Zika a porodními vadami a neurologickými syndromy. Tyto vztahy rychle změnily rizikový profil Zika z mírné hrozby na hrozbu alarmujících proporcí.

„WHO je silně znepokojeno rychle se rozvíjející situaci ze 4 hlavních důvodů: možná vazba této infekce na porodní vady a neurologické syndromy; potenciál pro další mezinárodní šíření vzhledem k rozsáhlému geografickému šíření tohoto komářího nosiče; nedostatečné imunitě obyvatelstva v nově postižených oblastech; a kvůli absenci vakcín, specifické léčby a rychlých diagnostických testů.

„Úroveň obav je vysoká, zrovna tak jako úroveň nejistoty.“

Zika vypukl jako by odnikud. Poprvé byl však objeven v roce 1947 v případech, které se pouze sporadicky vyskytovaly po celé Africe a jižní Asii. V roce 2007 byl poprvé ohlášen z Pacifiku. V roce 2013 byla oficiálně zadokumentovaná propuknutí nevelkých epidemií a jednotlivých případů v Africe a v západním Pacifiku. Objevovat se začal rovněž v Amerikách. V květnu 2015 ohlásila první případ viru Zika Brazílie – a situace se začala dramaticky měnit.

Nyní je Brazílie považována za epicentrum propuknutí epidemie Zika, k čemuž dochází jen za říjen v souběhu s nejméně 4 000 dětí hlášených jako narozených s mikrocefalií.

Když zkoumáme rychle se šířící potenciální pandemii, tak je nutné nenechat kámen na kameni, abychom se pod něj nepodívali, není-li pod ním možné řešení, stejně jako budoucí možná co nejúčinnější prevence. V tomto smyslu došlo v roce 2015 k dalšímu významnému vývoji.

V červenci 2012 odhalil Oxitec v Brazílii poprvé svou rozsáhlou farmu na geneticky modifikované komáry s cílem snížit „výskyt horečky dengue,“ jak hlásil The Disease Daily. Horečku Dengue šíří ti samí komáři Aedes, kteří šíří virus Zika – a ač „neuletí dále než 400 metrů,“ tak WHO konstatuje, že „je z jednoho místa na druhé mohou bezděčně přenášet lidé.“ Do července 2015 krátce poté, co byli v divočině Juazeiro v Brazílii vypuštěni první GM komáři, tak Oxitec hrdě oznámil, že „získal kontrolu nad komáry Aedes aegypti, kteří šíří viry horečky dengue, chikungunya a zika, tím, že cílovou populaci o více než 90% snížili.“

Ač by to mohlo znít jako ohromující úspěch – a údajně tomu tak je – je nutno uvážit děsivou možnost.

Příroda, jak hned zapáleně poukázal jeden z diskutujících na Redditoru, si hledá svoje cesty – a úsilí o kontrolu nad dengue, zika a dalšími viry nám, jak to vypadá, dramaticky vybuchlo do tváře.

Konkrétní kmen GM komárů Oxitec OX513A je geneticky upraven tak, aby velká většina jejich potomků zemřela před dosažením dospělosti – ač ve zprávě ze září 2010 Dr. Ricarda Steinbrecher publikovala obavy, že známá míra přežití 3-4 procenta by si žádala další studie před vypuštěním tohoto GM hmyzu. Její obavy, které se odrážely i u několika dalších vědců, ať už v té době či později, byly ale zjevně ignorovány – to se ale stát nemělo.

Ti geneticky modifikovaní komáři fungují při kontrole divoké, potenciálně choroby přenášející populace velice specifickým způsobem. Předpokládá se vypuštění pouze modifikovaných samců komárů Aedes do divočiny – kde se budou pářit se svými neupravenými samičími protějšky. Jakmile vzniknou potomci, tak by se podle předpokladu měly projevit upravené vědecky nastražené ‚vady‘ a zabít larvy, než dosáhnou reprodukčního věku – pokud ovšem není během jejich vývoje přítomen tetracyklin. V tom je ale problém.

Podle odtajněného dokumentu od Komise pro zemědělství při Obchodním a zemědělském direktorátu z února 2015 je Brazílie třetí největší „globální spotřebitel antimikrobiálních látek při výrobě krmiv pro zvířata“ – což znamená, že Brazílie je třetí na světě v přidávání tetracyklinu zvířatům do jejich krmiv. Jak vysvětlila studie od Americké agronomické společnosti et. al.: „Odhaduje se, že přibližně 75% antibiotik ta zvířata neabsorbují a jsou vyloučena v hnoji.“ Jedním z antibiotik (čili antimikrobiálních látek) konkrétně jmenovaných v této zprávě kvůli své dlouhé trvanlivosti v prostředí je tetracyklin.

Ve skutečnosti byl v roce 2012 vyzrazen důvěrný vnitřní dokument Oxitec o tom, že byť i při nepatrných úrovních přítomnosti tetracyklinu může být míra přežití až 15%. „I nepatrné množství tetracyklinu může tu vykonstruovanou úmrtnost potlačit.“ Opravu tato 15% míra přežití byla Oxitecem popisována:

„Po spoustě testů a porovnávacích experimentech s konstrukcí bylo zjištěno, že výzkumníci použili pro larvy (OX513A) krmivo pro kočky a toto krmivo pro kočky obsahovalo kuřata. Je známo, že tetracyklin se běžně používá v chovech kuřat k prevenci infekcí, zvláště u levného, masově produkovaného kuřecího používaného do krmiv pro zvířata. Kuřecí je před použitím tepelně upraveno, tím se ale veškerý tetracyklin neodstraní. To znamená, že stačilo i malé množství tetracyklinu přidaného larvám do potravy a potlačilo to ten vykonstruovaný systém jejich usmrcení.“

Dokonce i při absenci tohoto tetracyklinu by se, jak vysvětlovala Steinbrecher, mohla teoreticky vyvinout „subpopulace“ geneticky modifikovaných komárů Aedes a pak prospívat, když by teoreticky „mohla být schopná přežít i vzkvétat i kdyby se dále“ už ‚čistí‘ GM komáři, co mají ty geny nedotčené, už nevypouštěli. Dodala také: „Účinnost tohoto systému rovněž závisí na geneticky zkonstruovaném pozdějším spuštění toho usmrcení. Když k času jeho vzniku dojde kvůli podmínkám v prostředí jindy – tak ta 3-4% míra přežití představuje daleko větší problém…“

Jak ve svém tiskovém prohlášení konstatovala WHO: „Podmínky spojené s letošním povětrnostním vzorem při El Nino podle očekávání v mnoha oblastech nesmírně zvýší populaci komárů.“

President Obama shodou okolností volal po vystupňovaném výzkumném úsilí k vývoji vakcíny proti viru Zika, jelikož v současnosti žádná neexistuje. Brazílie teď povolala 200 000 vojáků, aby nějakým způsobem pomohli proti šíření tohoto viru. Komáři Aedes už byli údajně spatřeni i v Británii. Co je na tom ale nejironičtější – nebo možná ne – je teze předložená 19. ledna v MIT Technology Review:

„Propuknutí epidemie na Západní polokouli by mohlo dát tamním zemím včetně Spojených států nový důvod hubit komáry pomocí genetického inženýrství.

„Včera už brazilské město Piracicaba řeklo, že rozšíří nasazení geneticky modifikovaných komárů…

„Ty GM komáry vytvořil Oxitec, britská společnost, kterou nedávno koupil Intrexon, společnost syntetické biologie sídlící v Marylandu. Tato společnost uvedla, že ty hmyzáky vypustila v některých částech Brazílie a na Kajmanských ostrovech, aby tak potírala horečku dengue.“

zdroj: ac24.cz

Sdílet tento článek

Líbí se Vám Pan Občan?


Co si o tom myslíte? komentujte! :)