Navýšení příspěvku na péči pro seniory pomůže, problém ale neřeší

thumbnail

O deset procent vyšší bude od srpna příspěvek na péči určený seniorům a postiženým. Ti si za něj platí potřebnou péči ať v různých zařízeních či nejčastěji doma. K valorizaci dojde poprvé od vzniku příspěvku v roce 2007.

„Navýšení je určitě důležité zejména u lidí, kteří potřebují náročnou péči. Je ale třeba, aby příspěvek byl alokován tam, kde je opravdu třeba," řekla pro Deník ředitelka Gerontologického centra v Praze Iva Holmerová s tím, že podle provedených studií se náklady na péči o lidi s demencí pohybují od 30 do 50 tisíc korun měsíčně. „Naprostou většinu z toho přitom v ČR vynakládají prostřednictvím svých sil a zmeškaných pracovních hodin a dalších nákladů právě rodinní pečující," dodává Holmerová. Vedle příspěvku je přitom nezbytná i existence dalších služeb a podpory pečujících.

„Považuji za zásadní, že jsme přesvědčili ministra financí Andreje Babiše o navýšení o celých deset procent od 1. srpna," zdůraznila již dříve ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Národní rada zdravotně postižených ovšem varuje, že se úpravou neřeší základní problém současného systému, který znevýhodňuje například pacienty s duševním onemocněním.

Lepší než nic

„Je to samozřejmě lepší než nic. Záleží však na tom, jakou péči kdo potřebuje. Konkrétně pro řadu lidí s autismem je i nejvyšší čtvrtý stupeň příspěvku nedostačující. Jedná-li se o člověka s těžkým problémovým chováním, pokud si pečující chtějí opravdu odpočinout, ani navýšená částka jim nestačí na to, aby si zaplatili odlehčovací služby nebo osobní asistenci," říká Magdalena Čáslavská, ředitelka APLA Asociace pomáhající lidem s autismem. Stěžejní podle ní je, aby příspěvky byly rozdělovány spravedlivým způsobem, k čemuž právě v případě lidí s autismem vzhledem k velmi nejednotnému systému nedochází.

Odborníci se přitom shodují, že valorizace by měla minimálně kopírovat inflaci a lidé by se o ni neměli doprošovat. Odstraněny by měly být hlavně byrokratické bariéry, k nimž při posuzování dochází.

„Populace bude stárnout a pomoc v domácím prostředí je naprosto zásadní součástí péče. Víme, že již nyní 75 až 80 procent lidí zůstává v domácím prostředí," vysvětluj Holmerová.

Počet osob se zdravotním postižením přitom v Česku pomalu narůstá. Nejvyšší počet jich je přitom ve věkových kategoriích 60 až 74 let a 75+, přičemž jejich podíl na celkovém počtu zdravotně postižených osob činí přes 58 procent.

Příspěvek na péči, dříve často nazývaný příspěvek na bezmocnost, je pravidelná měsíční dávka na sociální služby určená těm, kdo potřebují v běžném životě pomoc jiné osoby. Ta může být poskytována rodinným příslušníkem, osobou blízkou, jinou osobou nebo poskytovatelem sociálních služeb.

Zatímco v roce 2007 příspěvek na péči pobíralo 277 tisíc lidí, v roce 2010 jich bylo 311 tisíc a v roce 2014 již 228 tisíc. Předpokládá se, že v letošním roce bude vyplacen 330 tisícům seniorů a handicapovaných. V loňském roce jeho vyplacení přišlo stát na 21 miliard korun.

Příspěvek na péči
osoby do 18 let věku
• 1. stupeň – lehká závislost
3 000 Kč 2 3 300 Kč
• 2. stupeň – středně těžká závislost
6 000 Kč 2 6 600 Kč
• 3. stupeň – těžká závislost
9 000 Kč 2 9 900 Kč
• 4. stupeň – úplná závislost
12 000 Kč 2 13 200 Kč
osoby starší 18 let věku
• 1. stupeň – lehká závislost
800 Kč 2 880 Kč
• 2. stupeň – středně těžká závislost
4 000 Kč 2 4 400 Kč
• 3. stupeň – těžká závislost
8 000 Kč 2 8 800 Kč
• 4. stupeň – úplná závislost
12 000 Kč 2 13 200 Kč


zdroj: denik.cz

Sdílet tento článek

Líbí se Vám Pan Občan?


Co si o tom myslíte? komentujte! :)