Plán na zastavení proudu uprchlíků do Evropy může zkrachovat na Řecku

thumbnail

Přelomová dohoda s Tureckem ještě nebyla ani schválena a už má první trhliny. Počítalo se s tím, že všichni uprchlíci, kteří dorazí do Řecka, budou deportováni zpět do Turecka. Podle kritiků tato dohoda naráží na lidská práva. Všichni, kdo na řecké ostrovy připlují, musí mít možnost požádat o azyl. To by ale celý systém velmi zpomalilo a na ostrovech by se mohly začít hromadit tisícovky lidí. Azylová procedura trvá například v Německu celý měsíc, což by v případě Řecka byla příliš dlouhá doba.

„Přelomová“ dohoda s Tureckem, která má být základním kamenem pro řešení uprchlické krize, se bortí ještě dříve, než ji evropští lídři stihli schválit. „(Německá kancléřka) Angela Merkelová musí být opravdu zoufalá, pokud je podle ní dohoda s Tureckem, která navíc z velké části závisí na Řecku, jež se dosud ukázalo jako velmi neschopné, nejlepším možným řešením,“ uvedl diplomatický zdroj blízký jednáním v Bruselu.

Dohoda má zastavit proud tisíců uprchlíků a nelegálních migrantů z Turecka do Evropy. Pokud by fungovala, stovky tisíc lidí by ztratily motivaci plout na řecké ostrovy. Podle návrhu tureckého premiéra Ahmeta Davutoglua má Turecko přijímat zpět všechny uprchlíky a migranty, kteří připlují na řecké ostrovy z Turecka. Tito lidé by až na úplné výjimky neměli šanci v Evropě zůstat, měli by stoprocentní jistotu, že skončí zpět v Turecku.

Za každého takto vráceného Syřana by unie přijala jednoho Syřana přímo z uprchlických táborů v Turecku. Migranty z jiných zemí by Turecko přijímalo zpět bez jakýchkoliv podmínek. Jenže tento plán naráží na jeden problém za druhým.

Dohoda podle kritiků naráží na lidská práva. Všichni, kdo na řecké ostrovy připlují, musí mít možnost požádat o azyl. To může návraty do Turecka výrazně zpomalit, ne-li znemožnit. Úředníci na řeckých ostrovech budou muset posoudit každou žádost o azyl. A pokud ji zamítnou, bude se žadatel o azyl moct ještě odvolat a úředníci budou jeho žádost posuzovat znovu, navíc za přítomnosti soudce.

To by ale celý systém velmi zpomalilo a na ostrovech by se mohly začít hromadit tisícovky lidí. Nebo by žadatelé o azyl ostrovy po podání žádosti naopak velmi rychle opouštěli, protože nový systém stále nepočítá s tím, že by byli drženi v detenci, dokud se jejich žádost nevyřídí.

Řecké úřady nezvládnou vyřídit tisíce žádostí o azyl

Evropská komise trvá na tom, že se celá azylová procedura stihne vyřídit v řádech dnů. Prakticky všichni diplomaté, s kterými jsme v Bruselu mluvili, ale pochybují o tom, že to Řekové budou zvládat.

Jen pro představu, v Německu nebo Rakousku trvá azylová procedura měsíce. A Maďarsko, které dokáže žádost i s odvoláním vyřídit za 48 hodin, je za svou rychlost pro změnu popotahováno u soudu. Řekové podle diplomatů navíc sami přiznali, že něco takového opravdu není v jejich silách.

„Je jasné, že Řecko bude potřebovat masivní podporu ostatních členských států, a ty jsou ochotny ji poskytnout,“ uvedl diplomat z jedné ze zemí Visegrádské čtyřky. „Nejsem si ale jistý, že bude unie schopna nad Řeckem vytvořit tak silný protektorát, aby dokázala centra pro běžence a azylové procedury na ostrovech řídit sama,“ dodal. Řecko totiž zatím nejen nezvládá plnit své úkoly, ale často i pomoc ostatních odmítá.

Jediná možnost, jak proceduru s uprchlíky a migranty zkrátit, je podle diplomatů žádosti o azyl zamítat s tím, že jsou nepodložené. A to proto, že tito lidé do Řecka přicházejí už z bezpečné země – Turecka – kde mohli a měli o azyl požádat. I tato varianta má však až příliš mnoho „ale“, aby se stihla vyřídit během jednoho týdne. Například když budou uprchlíci tvrdit, že nepřipluli z Turecka, ale z jiné země ležící na břehu Středozemního moře.

Není jisté, jestli lídři dohodu vůbec schválí

Velmi složitá situace v Řecku je ale pouze jednou z překážek v zavádění dohody s Tureckem do praxe. Podle nyní dohodnutých obrysů dohody by měly státy unie vzít z Turecka jen tolik lidí, kolik se zavázaly v rámci povinných a dobrovolných kvót. Dohromady nabídne unie Turecku 72 tisíc míst, z čehož na Česko připadá zhruba 1800. Co se stane, pokud tento počet nebude stačit, ale není dořešeno a mnozí lídři, včetně českého premiéra Bohuslava Sobotky, už dali jasně najevo, že nepřijmou více uprchlíků, než je jejich současná kvóta.

Evropské země se příliš neshodují ani na dalších částech připravované dohody s Ankarou. Není zdaleka jisté, jestli Kypr ustoupí v otázce oživení přístupových rozhovorů s Tureckem a umožní otevřít dalších pět přístupových kapitol. Ty Nikósie zmrazila mimo jiné proto, že Turecko klade překážky sjednocení Kypru.

Mnohé evropské země také nejsou přesvědčené, že je načase mluvit o dalších třech miliardách eur, které Ankara požaduje, dokud nikdo neví, jestli původně slíbené tři miliardy nebudou Turecku na pokrytí potřeb uprchlíků v příštích dvou letech stačit. A do třetice jsou některé státy opatrné k tureckému požadavku uspíšit bezvízový styk pro 78 milionů Turků.

„Jakou máme ale jinou možnost? Zavřít vnitřní hranice (v Evropě) a zhoršit už tak hroznou situaci v Řecku? Poslední věc, kterou chceme, je, aby se z Idomeni stalo něco, co je pro nás normální,“ uvedl ve středu místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Narážel tak na provizorní uprchlický tábor, který se vytvořil před uzavřenou řecko-makedonskou hranicí. V něm táboří zhruba 12 tisíc lidí v naději, že se hranice otevře a oni se dostanou do vysněného Německa.

zdroj: zpravy.aktualne.cz

Sdílet tento článek

Líbí se Vám Pan Občan?


Co si o tom myslíte? komentujte! :)