Politický a morální rozměr vojenského paketování s USA

thumbnail

Slovenský ministr obrany si s Američany rozumí. Někdy možná více, než by bylo třeba. I proto si u zástupců Pentagonu vysloužil pověst "akčního muže". Není divu: Martin Glváč na projevy sympatií vůči zástupcům zbrojního průmyslu USA nebývá skoupý. Naopak - pokud jde o vidění světa z jejich zorného úhlu, mohl by ostatním kolegům z NATO sloužit jako vzor, ​​který se vyplatí následovat.

Narůstající frekvence Glváčových pracovních cest do USA a zejména doplňující informace k jejich samotnému průběhu však vyvolávají pokaždé otázku, o co ve skutečnosti mělo jít: zda o jednání dvou rovnoprávných partnerů (jak se to prezentuje v oficiálním slangu), nebo o podávání hlášení podřízeného nadřízenému k stavu plnění zadaných úkolů. V případě druhé varianty stojí za zmínku, že "nadřízenými" ministra vlády ČR bývají v USA osoby na hierarchicky nižších stupních vedení. I to o čemsi vypovídá.

Proti modernizaci armády a zvyšování obranyschopnosti státu nemůže nikdo namítat. Diskutabilní je však její význam v případě vypuknutí skutečné globální války, jejíž pravděpodobnost momentálně hlediska provokativní chování USA ve více končinách světa znepokojivě stoupá. Vrtulníky Black Hawk, výcvikové zařízení, styčný integrační tým, ani fond FMS by Slovensko před takovou zdrcující katastrofou bezpochyby nezachránili. Jednoduše by nestihli reagovat na její ničivý rozsah a nadřazené schopnosti moderních zbraňových systémů, kterými disponuje náš vnucen "východní nepřítel".

Slovensko se takto postupně - "step by step" - posouvá k totální vojenské, technologické a samozřejmě i politické závislosti na Spojených státech amerických. Jednu závislost, která se dosud prezentovala jako cosi opovrženíhodné, nahrazuje závislostí druhou, ne-li ještě větší, přesměrování o 180 stupňů. Koresponduje to s jeho národně-státním zájmem? Otázka - pro tuzemských "bezpečnostních expertů" zřejmě tabu - musí být v první řadě určena premiérovi Ficovi, který před časem verbální vymezil mantinely našeho členství v severoatlantickém paktu a který současně odpovídá za aktivity svých vládních ministrů.

Paketování s Američany ve zbrojní oblasti má kromě bezpečnostního i politický a morální rozměr: napomáhání rozdmýchávání války, o co se Washington v Evropě očividně usiluje, se řadí mezi spolupachatelství zločinů, které si zaslouží největší odsouzení. Zarážející je, že se nenajde žádná z relevantních politických stran ani domácí mienkotvorné médium, které by na takové riziko upozorňovali. Místo toho se do popředí násilím a záměrně protlačují zástupné témata s nesrovnatelně nižší společenskou prioritou. Zřejmě aby lidi utvrzovali v iluzi, že například předražená kompa představuje pro demokratický rozvoj a přežití Slovenska bytostnejšiu hrozbu než jeho řízení cizí okupační mocností.

Další kapitola upevňování vojenských vztahů s USA tak předznamenává morální problém, který se do aury této země vtlačí podobnou barvou jako její někdejší kolaborantství s nacistickým Německem. Přidávat se na stranu těch, kteří se nijak netají plánem úkladně napadnout potomky našich osvoboditelů, je totiž cosi amorální, zvrácené, podlé.

zdroj: zemavek.sk

Sdílet tento článek

Líbí se Vám Pan Občan?


Co si o tom myslíte? komentujte! :)