Saúdskoarabská-íránský konflikt podkopáva boj proti Islámskému státu

thumbnail

Diplomatická přestřelka mezi Řádem a Teheránem, která se strhla v důsledku sobotní popravy prominentního šíitského duchovního nimrat an-nimrat v Saúdské Arábii, prorůstá do přímé konfrontace. Po tom, jak demonstranti v noci na neděli (3. 1.) vtrhli do budovy saúdskoarabské ambasády v Teheránu a zčásti ji podpálili, evakuovali jejích zaměstnanců bez újmy na zdraví z Íránu do vlasti.

Džubajrá o destabilizaci, Chameneí o "božím trestu"

Šéf saúdskoarabské diplomacie Ádil Džubajrv bleskové reakci vyzval pracovníků íránského zastupitelstva a souvisejících institucí, aby do 48 hodin opustili zemi, což prakticky znamená přerušení diplomatických vztahů. Incident v Teheránu byl podle něj v souladu s íránskou politikou destabilizace regionu vytvářením teroristických buněk v Saúdské Arábii, která ale nepřipustí, aby Šíitská islámská republika podkopávala bezpečnost sunnitského království. Postupně začali přicházet na řadu i konkrétní opatření. Například saúdskoarabský úřad pro civilní letectví zastavil v pondělí (4. 1.) všechny lety za do Íránu.
Náměstek jeho íránského kolegu Amir Abdollahian mu nezůstal nic dlužen a připomněl, že Rijád nemůže zakrývat chybu, které se dopustil popraven šíitského církevního představitele. "Saúdská Arábie těží z tohoto vleklého napětí a incident využila jako záminku k jeho podněcování," podotkl mluvčí zahraničního resortu Hosejn Džaber Ansar a dodal, že "království se snaží vyřešit své domácí problémy tak, že je přenáší a vyváží do zahraničí". Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí prohlásil, že saúdskoarabských politiků postihne za popravu "boží trest".
Reakce dalších arabských zemí se navzdory někdy proklamované jednotě vyznačují malými diferencují. Podle agentury AP Bahrajn a Súdán projevili se Suadskou Arábií solidaritu přerušením vztahů s Íránem, zatímco Spojené arabské emiráty pouze snížily jejich diplomatickou úroveň. Navzdory odsouzení útoků na saúdskoarabské diplomatické mise v Íránu a vyjádření podpory Rijádu se v oficiálním prohlášení Kuvajtu žádná změna ve vztahu k Íránu údajně nevzpomíná.

Výzvy ke zmírnění napětí a zahájení dialogu

Zostření krize mezi oběma regionálními mocnostmi, které podkopává efektivitu boje proti Islámskému státu, nemůže být v ničím zájmu. Nelze se proto divit, proč je snížení dalšího zbytečného napětí v regionu a urovnání konfliktu předtím, než se stihne rozhořet do nezvladatelných rozměrů, v popředí zájmu USA i Ruska - tradičních rivalů ve světové velmocenské aréně. Případná válka mezi nábožensky rozdílné polarizovanými zeměmi by již tak složitou situaci v extrémně výbušné oblasti ještě více zkomplikovala.
Zmrazení diplomatických styků mezi oběma zeměmi se nepotěšily ani ve Washingtonu. "Vyzýváme obě strany, aby zachovaly zdrženlivost a dále neroznecovali napětí, které je v regionu celkem zřetelné," uvedl mluvčí Bílého domu Josh Earnest s tím, že USA předem varovali před následky popravy nimrat an-nimrat. Začít dialog vyzvali Saúdskou Arábii a Írán i Německo a Francie. Agentura Reuters připomíná, že zhoršení vztahů mezi Rijádu a Teheránem může ohrozit úsilí o ukončení pět let trvající války v Sýrii, kde Saúdská Arábie podporuje povstalecké skupiny a Írán tamní režim prezidenta Bašára Asada. Očividně jinak to ale vnímají jejich političtí a zejména náboženští lídři, kteří vsadili na riskantní hru kdo z koho.

Komu se podaří udobřit znesvářené strany?

Komplikovanost vzájemných vztahů a napětí není v soužití obou regionálních soupeřů ničím novým. Vyřešení palestinské otázky, které Saúdská Arábie prosazuje - v rozporu se státními zájmy Izraele - jako jeden ze svých klíčových zahraničněpolitických cílů, nijak nebrání jejímu těsnému spojenectví s USA, které v Perském zálivu již několik desetiletí rafinovaně rozehrávají svou strategickou hru. Spor s Íránem, který v sobě obsahuje aspekty náboženské, politické, ekonomické a bezpečnostní, je spor autentický (ne vyvolaný třetí stranou) a jeho dílčí aspekty nemusí vždy ladit se zájmy světových supervelmocí. Přiživují ho zároveň zkostnatělé vnitřní poměry (neexistence pluralismu v jakékoliv sféře) a účelová zahraniční politika na obou stranách.
Navzdory jasně vymezeným stranám barikády není válka mezi Saudi a Íránci v zájmu světa. Ani preventivní stahování ruského raketového systému protivzdušné obrany S-300 do Íránu s možností vytvoření bezletové zóny nenasvědčují tomu, že by si Vladimir Putin přál problém v podobě další války. Okolnosti zatím nasvědčují tomu, že pokud se znesvářené strany někomu podaří udobřit, Barack Obama to už zřejmě nebude.

zdroj: zemavek.sk

Sdílet tento článek

Líbí se Vám Pan Občan?


Co si o tom myslíte? komentujte! :)