Spotřebitel se konečně může domoci svých práv. Ale...

thumbnail

Od začátku února je účinná novela zákona o ochraně spotřebitele. Mimosoudní řešení sporů spotřebitelů s obchodníky před Českou obchodní inspekcí (ČOI) může pomoci zatíženým soudům, myslí si převážná část právníků v pravidelné anketě LN. Podle jiných ale jde o nesystémové řešení a pochybují, že kontrolní orgán by měl působit i jako smírčí.

Od začátku února je účinná novela zákona o ochraně spotřebitele, která zavedla alternativu pro spotřebitele, jimž obchodník zamítl reklamaci. Před žalobou k soudu je teď možné podat návrh na mimosoudní řešení sporu před Českou obchodní inspekcí (ČOI). V některých případech jsou příslušné jiné orgány, například ve sporech s bankami má pravomoc k mimosoudnímu řešení Finanční arbitr, s advokáty zase Česká advokátní komora.

„Dosud byli spotřebitelé, kteří neuspěli s reklamací, ale nechtěli se soudit, v zásadě bezzubí. Tento prostředek jim poskytuje možnost, jak věc řešit před podáním žaloby,“ uvádí jeden z respondentů ankety, které redakce tradičně ponechává v anonymitě.

„V praxi je velmi málo soudních sporů, kde spotřebitel vystupuje na straně žalující. Je to pro něj velké riziko. Proto vítám možnost, jak se mohou spotřebitelé domoci svých práv, aniž by riskovali vysoké náklady soudního řízení,“ říká další respondent.

Podobně to vidí také tento právník: „Chceme-li udržet naši justici jako relativně rychlou a docela levnou, musí přibývat možností, jak různé spory odklonit či filtrovat méně formálními postupy, jako jsou ty navrhované. Složitější spory stejně u soudu skončí.“

Lidé menší spory stejně vzdají

Podle některých hlasů ale novela zákona nepřinese spotřebitelům téměř nic. Potíž je v tom, že ČOI je jen smírčím orgánem a její stanoviska nejsou závazná. „Výstupem není právní dokument, který by měl jakoukoli relevanci z hlediska hmotného práva,“ kritizuje jeden účastník ankety.

„Musíme jen doufat, že v některých případech toto řešení povede k dohodě a ukončení sporu. Jinak je občan tam, kde je dnes – tedy podat žalobu, nebo ne? V případech menších obnosů to asi vzdá,“ dodává další právník. Skeptický je i tento hlas: „Reálný efekt to může mít pouze u obchodníků, kteří se ČOI leknou, kteří nebudou chtít mít pokaženou pověst anebo kteří nebudou znát reálný stav práva.“

„Slušní dodavatelé se se spotřebitelem dohodnou, neslušní to budou stejně ignorovat,“ myslí si jeden z právníků. Objevily se i názory, že právě na solidní obchodníky nová úprava míří: „Jejím cílem by nemělo být, že ČOI bude řešit tisíce sporů, ale zkvalitnění služeb obchodníků, kteří efektivní vyřizování reklamací mohou nabídnout jako svou konkurenční výhodu. Ale aby toto řešení bylo efektivní, stát musí investovat do informování spotřebitelů, že takovou možnost mohou využít.“ A to zatím vypadá jako kámen úrazu: „Spotřebitelé o své nové možnosti bohužel vůbec nevědí.“

Kozel zahradníkem?

Mnoho právníků se pozastavuje nad tím, že byla role spotřebitelského mediátora svěřena právě České obchodní inspekci. „Podařilo se vytvořit nevídaného kočkopsa. ČOI se stane jakýmsi mediátorem mezi spotřebitelem, k jehož ochraně je kontrolní činnost stanovena, a obchodníkem, vůči kterému je kontrolní činnost zaměřena. Metoda ‚kozel zahradníkem‘ opět slaví úspěch,“ nebere si servítky jeden z respondentů.

Účastníci ankety z řad advokacie navíc poukazují na problém, že pod poskytování služeb spotřebitelům spadají i právní služby.

Smírčí soudy

Někteří právníci se také zamýšleli nad tím, zda je současné nastavení řešení soukromoprávních sporů ideální. „U nás pro civilní soudní řízení platí pravidla občanského soudního řádu podle hesla ,jedna velikost padne všem‘, ať už je to spor o lokomotivy za miliardu nebo o reklamaci páru tenisek. Realitou tak je, že standardní ,plnotučné‘ soudní řízení není vhodné pro efektivní řešení drobných nároků, protože náklady na vedení sporu snadno překročí žalovaný nárok.

Důsledkem pak je, že se drobné nároky z pohledu spotřebitele prakticky nevyplatí vymáhat, přestože jde z pohledu jednotlivce o nezanedbatelné částky. V rozvinutých právních řádech se přitom často objevuje vedle standardního soudního řízení i úprava pro řízení o drobných nárocích, které je mnohem méně formální a zatěžuje účastníky i stát výrazně menšími náklady. Určité typy sporů také v první instanci nerozhodují soudci, ale specializovaní úředníci. Konečným výsledkem je vyšší vymahatelnost práva,“ vysvětluje jeden z respondentů.

Další z právníků neváhá jít ještě dál: „Dokonce by se mi líbila představa zřízení smírčích soudců nebo arbitrů, kteří by měli zákonné oprávnění uzavírat smír, který by byl vykonatelný. Mohli by jimi být například vysloužilí soudci, notáři a advokáti. Jejich příjmem by byl poplatek za projednání věci, který by byl hrazen rovným dílem oběma stranami sporu, a jejich činnost by podléhala soudní kontrole.“

zdroj: ceskapozice.lidovky.cz

Sdílet tento článek

Líbí se Vám Pan Občan?


Co si o tom myslíte? komentujte! :)