ÚČINNÁ LÉČBA RAKOVINY EXISTUJE UŽ 59 LET!

thumbnail

ZA NĚKOLIK DNÍ BEZ RAKOVINY.

Preambule

Nezačnou-li onkologové hned devitalizovat nádory, bude nám dál každých dvacet minut umírat jeden pacient následkem odmítnutí účinné pomoci. Zákaz devitalizace je od začátku neplatný. Devitalizace úspěšně prošla zkouškou v r. 2001. Lékař je suverén z podstaty svého povolání. Kdo by mu chtěl v jeho práci překážet, dovolávaje se zákazu ministrem, páchá zločin ve zločinném spolčení s následky smrti. Tak je tomu už 59 let! Lékařského oprávnění může být soudně zbaven, kdo pacientovi odmítne devitalizaci. Lékaři, netrpte zločincům jejich rejdy. Vy jste páni nad léčením, ne nějaký ministr, co tam je, a zítra být nemusí.

fortýn

——————————————

59 let po objevu devizalizace MUDr. KARLEM FORTÝNEM

Mají Rakovinové nádory stále zabíjet?

PRO ZLOU vůli „největších odborníků“ ONKOLOGIE?

Za MILIARDY ze zdravotního POJIŠTĚNÍ?

* * *

tm dodává: radioterapie a jakékoliv ozařování je naprosto neúčinné. V rakovinových buňkách se nenachází kyslík a proto nemůže ozařování fungovat. Potvrzeno, dokázáno a objeveno v roce 1959 v Novosibirsku!!!!! Vyvstává otázka! Kdo si na tom všem nabaluje kapsu???? Jsou lidé ještě dnes vůbec lidmi?????

sociologická STUDIE

Stanislav Vrbík

Předmluva autora

Zabýváme-li se příčinami nepochopitelného, naprosto protismyslného zákazu devitalizace onkologických nádorů metodou MUDr. Karla Fortýna, zákonitě se musíme ztotožnit s jeho hodnocením ministerstva zdravotnictví ČR: (Dr. K. Fortýn, 27. 11. 2000.): „O reakci ministerstva jsem se již zmínil. Tato obludná instituce napáchá ještě mnoho zla a zbytečných překážek.“

Ta instituce je obludná i proto, že je tradičně vedena lékaři. Náplní práce ministerstva zdravotnictví nesmí být rozhodování o záležitostech léčení; proto je omylem, je-li ministrem lékař. Není účelem této práce vyjmenovávat, co patří do povinností a práv ministra. Zasahování do práv lékařů tam určitě být nesmí.

To je dáno tradicí svobodného povolání lékařského, i deklaracemi nejvyšší světové organizace – WMA, (Jinak též WHO.) Je to dáno i rozumem. Má-li být lékař odpovědný za zdraví pacienta, nemůže ho omezovat ten, kdo pacienta neléčí.

Usazením lékaře na MZ byla dána příležitost lékařům ústředních organizací, aby spáchali takový nepředstavitelný zločin, jakým je ZÁKAZ DEVITALIZACE NÁDORŮ. Oni zneužili své odborné autority a poslušné ministry takto využili k svému soukromému prospěchu. To ale ministra odpovědnosti nezbavuje.

Objev devitalizace nádorů v roce 1957, jednoduché, levné, spolehlivé a účinné metody úplného vyléčení, a v důsledku obecně i pravděpodobného úplného vymýcení rakovinných nádorů jako civilizační nemoci, mohl být historickou událostí světového zdravotnictví 20. století.

Místo toho je tu zločin, který zahubil dodnes nejméně dva miliony lidí a zpronevěřil snad půl bilionu korun. Ve prospěch nenasytné hydry farmaceutických výrobců. Ti se ovšem umí revanšovat. Proto je v celém zdravotnictví zažraná obrovská korupce. Mohu doložit svědecky.

Stručně, jak k tomuto kardinálnímu případu došlo:

Když mladý chirurg MUDr. Karel Fortýn v roce 1957 oznámil objev metody devitalizace, doloživ svou zprávu dokumentací o svých 20 operacích s perfektním výsledkem úplného uzdravení 20 pacientů prostým ponecháním podvázaného nádoru v těle, je pravdě velmi podobné, že vědci ztuhli závistí. („Takový doktůrek, co nám nesahá ani po kotníky, má dostat Nobelovu cenu?“) Nikdy! „Okamžitě s tím přestaňte, to se musí zkoušet, aby se vědělo, jestli nenastane smrt sepsí!“ Kdybychom si to chtěli vysvětlit jinak, než závistí, vyznělo by to ještě hůř.

Samozřejmě ke zkoušení nikdy nedošlo, oni to nemysleli vážně. Proč ale přestávat, když je 20 úspěchů z 20 operací? Chtěli to zřejmě jenom zadupat do země.

Devitalizace má v očích lidí zainteresovaných na chemoterapii, jednu nepřístojnou vadu: Nepotřebuje antineoplastika za těch 11 miliard. Kdo něco nekupuje, nemůže chtít provize. Kdo chce provize, musí zakázat devitalizaci. To je zřejmě pravý důvod zákazu!

V roce 2001 došlo na nátlak veřejnosti, po 44 letech nečinnosti, opravdu ke zkoušení, zda nenastane sepse.

Prokázalo se nechtěně, že sepse v žádném případě při devitalizaci nehrozí, a to ani při likvidačních podmínkách, za nichž se na přání oněch veřejností donucených činitelů zkoušelo. Zákaz devitalizace měl být tedy, podle výsledku zkoušky, zrušen. Pro tyto lidi žádný problém: Zkoušení se ututlá a jede se dál: Nezkoušelo se! Chemie se dál nakupuje, miliardy tečou k farmaceutům, zdravotničtí šéfové jsou za to královsky odměňovaní. A Pacienti? Umírají. Po desetitisících. Každou hodinu tři.

Snad je to troufalost, takhle obviňovat výkvět onkologie z korupce. Tato skutečnost našeho zdravotnictví je ale už dnes veřejně známá, dokonce i kriminální policii. Toto není první obvinění.

I.

Uvedení do problematiky devitalizace nádorů v ČR

1. Co je terapie onkologických (rakovinových) nádorů devitalizací

Je to metoda spolehlivého a trvalého vyléčení nádoru. Lehkou operací, při níž se v těle pacienta podváže stopka nádoru, což je výživový kanálek. Tím, po zašití přístupového otvoru do těla, chirurgie devitalizace končí, a to i v případě, že jsou přítomné metastázy (druhotné nádory, které se rovněž „ponechají tak“, jak říká autor objevu devitalizace MUDr. Karel Fortýn). V lidovém léčitelství je devitalizace známa jako podvazování bradavic. I tam se ztrácejí nepodvázané bradavice.

Při „sto let“ staré metodě léčení odstraněním nádoru resekcí, se po podvázání jak nádoru, tak i metastáz, vše odstřihne a vyjímá. Po resekci následuje chemoterapie, mnohonásobně dražší, než ta resekce. Při devitalizaci dochází k dokonalému vyléčení bez další nákladné léčby. Imunitní systém, jenž dosud na nádor nereagoval, zaznamená rozklad nádoru, a spolehlivě jej zlikviduje, i s případnými nepodvázanými metastázemi. Zde je zajímavá okolnost u práce imunitního systému. Viz níže.

2. Protinádorová imunita a další perspektivy boje s rakovinou

Imunitní systém má tu vrozenou vlastnost, že jedenkrát překonanou nemoc si pamatuje i se způsobem její likvidace. (To je i princip očkování.) Pak tu nemoc prostě už nepřipustí. Jestliže jedenkrát IS likvidoval živé metastázy nádoru, logicky vždy později zlikviduje nádor už v zárodku. Neboli devitalizace způsobuje imunitu, pokud měl devitalizovaný pacient metastázy. Nic takového nenastane po resekci, chemoterapii, ani ozařování. Je ale možná i takový úvaha:

Imunitní systém po devitalizaci reaguje na rozklad nádoru a hned začne, bez zkušenosti s živým nádorem, likvidovat i metastázy. Nedokazuje to, že umí živé nádory likvidovat i tehdy, kdy žádné metastázy nepoznal? Neboli, že devitalizace automaticky způsobuje protinádorovou imunitu už poté, co poznala mrtvý nádor? Je to velmi pravděpodobné a doufejme, že se o tom brzy přesvědčíme.

Toto, tato imunita i bez zkušenosti IS metastázou, je nový objev této studie.

Je to nová, dosud nezaznamenaná kvalita devitalizace. O další důvod víc, aby chirurgové, co mají zkušenosti s resekcí, začali – s odvoláním na články 32 Helsinské a 37 Fortalezské deklarace WHO alias WMA bez ptaní prostě devitalizovat a zachraňovat lidi, bez ohledu na zastrašování ministerstvem. Žeň je hojná. Pacientů, jimž devitalizace pomůže (včetně těch, co jsou v procesu chemoterapie nebo ozařování) je pro začátek možná přes sto tisíc. Z nichž bez devitalizace, na chemoterapii, asi čtvrtina až třetina nevyhnutelně zemře. Tato schopnost devitalizace způsobit imunitu není však dosud vinou zákazu devitalizace potvrzena. Pro případ sporu o experta, žádaného FDWHO (viz dále 37. deklarace WHO) konstatujme, že chirurgie devitalizace je totožná s chirurgií resekce. Na nevyjmutí podvázaného nádoru snad netřeba experta.

3. Jak to, že se metody devitalizace nádorů už 59 let nepoužívá?

Devitalizace se od roku 1957 sporadicky užívá jen několika lékaři tajně, protože ministerstvo zdravotnictví zastrašuje lékaře zákazem činnosti, (to zastrašování je žalovatelné!) jestli lékař někomu zachrání život (!) Fortýnovou devitalizací. (Ve veterině je užití devitalizace běžné). Sám Dr. Fortýn však devitalizoval dál, vědom si neplatnosti jakýchkoliv direktiv ministerstva. Jinak ale drtivá většina lékařů nestatečně zběhla z boje proti rakovině a zařadila se mezi poslušné ovečky autorit.

4. Hluboké pozadí zákazu metody, jíž by svědčila Nobelova cena.

Je zde očividné podezření, že tu trvá už dlouhý čas všehoschopné „srozumění“ Vědecké rady ministerstva, ČLK, České chirurgické společnosti a dalších lékařských ústředních organizací s ministrem jakoby se svým podřízeným. (LOK hraje mrtvého brouka, a tlačí raději na stát). Toto „srozumění“ si uzurpuje právo rozhodovat o metodách léčení podle přání dodavatele léků, v tomto případě chemických antineoplastik.

Právo a poslání lékaře je rozhodovat samostatně o volbě léčebné metody. Je to dáno, jak už je zmíněno výše, na logice postaveným právem zodpovědného, lékařským svědomím, slibem a potvrzeno články 32 a 37 deklarací WMA/WHO. Ta tyranská uzurpace práva rozhodovat místo lékaře o léčebné metodě, je tu jenom proto, že to nese příležitost rozhodovat o nákupech léčiv.

V zájmu nelegálního příjmu je tu snaha – mám velmi vážné podezření – protěžovat metody s potřebou drahých léků před takovými, které žádné léky nepotřebují, (a tedy není z nich prospěch pro nakupujícího). Nejkřiklavější případ je právě chemoterapie, jejíž léčiva stojí přes 11 miliard ročně proti devitalizaci, která nepotřebuje nic, a ještě šetří další náklady. A k tomu pravděpodobně nese s sebou imunitu k dalším nádorům. To je právě případ a smůla Fortýnovy devitalizace. Ta je vlastně zdarma, protože se ani pracností neliší od starodávné resekce. Pouze se nádor nevyjímá. Chemoterapie za mnoho set tisíc odpadá. Pro toto protěžování drahé metody, „pro prachy“ jedněch jiní umírají. Snadno by se spočítalo, kolik mrtvých připadá na jednoho činovníka zákazu! Ročně desetitisíce lidí, a nikomu z onkologů to nevadí. Nikomu. Snadno by se spočítalo, kolik mrtvých připadá na jednoho činovníka zákazu! Svědomí už přestalo hrát svou roli. Jinak by ten zlořád netrval skoro 60 let.

5. Jaká je cena zákazu devitalizace?

V ročence Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) za rok 2014 najdeme údaje od Státního ústavu kontroly léčiv (SÚKL) o vynaložených nákladech na léčení nádorových onemocnění: Náklad na léky (antineoplastika) pro chemoterapii nádorů:

Spotřeba v ČR 2013 za………………………………11 miliard a 3 miliony Kč Další miliardy byly vynaloženy i na ozařování pacientů. (SÚKL nesleduje)

Pacientů, léčených na nádory zemřelo v tom roce 2013………………27.449

Co na to ministerstvo zdravotnictví? Toto:vČR je pro onkologické pacienty zajištěna „odpovídající“ léčba, založená na vědeckých důkazech, která je velmi úspěšná a často vede k úplnému vyléčení pacienta.“ (dopis č. j. MZDR38845/2015-2OSZ)

Těch 27 tisíc mělo prostě smůlu. Zabily je vědecké důkazy.

Tyto miliardy, domyšleno do důsledku, byly vlastně skutečně vynaloženy na to, aby těch 27.449 pacientů muselo zemřít!

Taková je tedy cena zákazu devitalizace.

Všichni mohli žít, kdyby prodělali Fortýnovu devitalizaci. Celých těch 11 miliard by bylo ušetřeno. Je velmi pravděpodobné, a téměř jisté, že všech těch 27.449 by nejen žilo, ale byli zcela uzdravení, bez následků, byli by stejně zdraví jako před onemocněním, byli by práce schopní a těšili se ze života ve svých rodinách.

Nezapomeňme též na další zákazem promarněnou příležitost v zúročení možných zkušeností a praktických poznatků během těch 59 let praxe s devitalizací k dosažení dnes netušeného vědeckého pokroku. O pravděpodobnosti imunity už tu byla zmínka. Je tedy docela pravděpodobné, že rakovina nádorů jako nemoc by byla dnes dávno neznámým pojmem. ČR by měla tak 13 milionů obyvatel. (Viz výše úvahy o imunitním systému).

II.

Podvádění s devitalizací pokračuje dál

1. Historie zkoušení Fortýnovy metody v roce 2001

Když byli ministr s Vědeckou radou MZ veřejností donuceni zkoušku provést, stalo se zřejmě něco nevídaného v dějinách lékařství. Onomu „srozumění“ organizací kolem MZ bylo jasné, že stojí před problémem hrozby, že devitalizace se zkouškou zcela jistě osvědčí, jestli se nevymyslí nějaký grandiózní plán na přelstění veřejnosti. Proto takto vymysleli protokol zkoušení – jeho podmínky a předpoklady:

1. Pacient může být i v konečném, Pacient musí být v konečném a neléčitelném stadiu neléčitelném stádiu

2. Pacient nesmí být dříve léčen Pacient musí být po neúspěšné chemoterapií ani ozařováním chemoterapii

3. Devitalizovat se musí hlavní nádor, Devitalizovat pouze metastázy ne metastázy

Protokol je jasně nastaven ne pro zkoušení, ale pro demonstraci nevhodnosti devitalizace. Takto drze, okatě a podle.

Došlo ale ke kouzlu nechtěného. „Srozumění“ vsadilo na nedostatečnost IS po chemoterapii a na předsmrtný stav pacientů. („Naletělo“ na prohlášení Dr. Fortýna, že chemoterapie i ozařování poškozuje IS.) Z jistého očekávání sepse je probudila vyjádření přednostů dvou zkoušejících pracovišť pro tisk. Ani v jednom případě z asi padesáti smrt sepsí nenastala. Někteří umírali na infarkt, ale to nelze připsat devitalizaci. Umíralo se spíš na vyčerpání organizmu chemoterapií.

Překvapivý poznatek zkoušeni: Při devitalizaci v žádném případě k sepsi n e d o c h á z í ! Fortýnova metoda devitalizace nádorů je obohacena: Sepse nehrozí ani pacientům po chemoterapii. Tím je rakovina nádorů jako hrozba smrti navždy zlikvidovaná! Stává se lehkým onemocněním srovnatelným se zánětem apendixu

JE TO OBJEV STOLETÍ. Proč to svět neví?

Přihlasme MUDr. Karla Fortýna po 59 letech za kandidáta na Nobelovu cenu.

Doklad z tisku k tomu:

„Žádný z pacientů ani Antoše, ani Žaloudíka, dodnes nezemřel po operaci jako takové. V tomto směru bylo víceméně „vyhráno“ již před dvěma měsíci, protože otrava hrozí nejvíce krátce po operaci.“ Otrava, neboli předmět zkoušení – sepse.

Zdroj:http://zpravy.idnes.cz/devitalizace-nadoru-nepomohla-vsem-d6z-/domaci.aspx?c=A010614_220655_domaci_bac

Ani tento vědecký důkaz a objev století nepřiměl ono „srozumění“ lékařských špiček s ministrem zahájit léčení nádorů devitalizací. Přesněji: odvolat zákaz devitalizace. Lépe by bylo nezkoušet, jestli to mělo takto dopadnout:

V tom čase totiž desetitisíce pacientů a jejich příbuzných, kteří věděli o experimentu, s napětím, a s roztřesenou nadějí jej bedlivě sledovali a upínali k němu své naděje na odvrácení smrti. Ten životodárný výsledek, ten měl být ministrem slavnostně oznámen, celému světu zvěstován a slaven. Jaké muselo být jejich zklamání po lživém prohlášení, že „pacienti umírají“ a zkoušení se zastavuje, aby neumírali dál. Teď umírali oni, ti čekající.

Vražedný trestný čin zákazu devitalizace z roku 1957 se zopakoval.

2. Výzva autora této studie vám všem, kteří se snažíte udržet zákaz devitalizace při platnosti.

Jako doktorandi jste slíbili, že budete podle svých možností a svého nejlepšího svědomí řídit život zdravých i nemocných vždy jen k jejich prospěchu, že zachováte svůj život a své lékařské umění čisté a bez jakéhokoli provinění a že budete mít na zřeteli jen dobro člověka,

Vyzývám Vás, abyste znovu, léta po tomto slibu vyjevili svoje bývalé odhodlání sloužit lidskému zdraví obětavě a nezištně, abyste se znovu dali do služeb prospěchu lidí. Tedy, že se zřeknete materiálních výhod, jež si sami ordinujete, vyhlásíte formálně konec zákazu devitalizace, a že tuto drahocennou metodu co nejrychleji uvedete v život. Udělejte to, prosím dřív, než to za Vás udělají jiní. Prohlédněte a vězte, že takhle už Vám nebude dovoleno pokračovat.

Je neslučitelné s lékařským slibem, posláním lékaře a jeho povoláním, ani s vyšším principem mravním, a je proti duchu článků 32/1964 a 37/2013 Deklarací WHO, aby lékař vstupoval do smluvních vztahů, jež omezují jeho možnosti svobodného rozhodování o metodách, prostředcích a způsobech léčby. Kdyby měl lékař z takového smluvního vztahu prospěch, a pacient sebemenší újmu, dopouští se takový lékař ohavného trestného činu a má být zbaven lékařského titulu i oprávnění.

(Stanislav Vrbík, občan a pacient)

III.

PŘÍLOHY

Příloha 1.

Z korespondence MUDr. Karla Fortýna

Úvodem zkráceně článek Ing. Josefa Mrázka, místopředsedy Svazu pacientů ČR 2. 2. 2002

I kdyby Dr. Fortýn dosáhl pozoruhodného výsledku u jediného pacienta, bylo by povinností Vědecké rady MZ zajistit zkoumání, zda se v dalším případě dosáhne obdobného výsledku. Mnohé spory by se ukázaly jako zbytečné, kdyby se VR MZ řídila článkem 32 Helsinské deklarace:

“Neexistují-li osvědčené metody, nebo jsou neúčinné, musí mít lékař svobodu, po získání souhlasu pacienta, použít neověřené postupy, pokud dle jeho mínění nabízejí naději na záchranu života, nebo mohou zmírnit utrpení pacienta.“

Bohužel, pan ministr stále dluží odvolání svého prohibičního dopisu, kterým v rozporu s důkazy i Helsinskou chartou dal metodu dr. Fortýna do klatby, na doporučení Chirurgické společnosti. Představa, že ministr jako státní úředník může cokoliv zakázat, nemá oporu v žádném zákoně v ČR.

Dr. Karel Fortýn

27. 11. 2000

„O reakci ministerstva jsem se již zmínil. Tato obludná instituce napáchá ještě mnoho zla a zbytečných překážek. Jejich oddalovací taktika, abychom si podali příští rok žádost o grant, který by byl schválen až v 2002 a mohl fungovat ještě o rok později, jsou nepředstavitelně dlouhé záměrně volené, aby vše smetli se stolu.“

3. 11. 2000

„Jednoduchá devitalizační metoda dokáže nejen léčit, ale hlavně vyléčit i ty případy, kde jsou již četné metastázy v mnoha orgánech. Nikdo na naše sdělení v tisku nezareagoval! Zde velké farmaceutické závody drží situaci pevně v hrsti a léčí se nevyléčitelné pomocí všech chemikálií, přirozeně za horentní sumy.Půl milionu náklady na chemikálie na jednoho pacienta je dolní mez nákladů. My při využití devitalizace na primárním ložisku máme položky od 6 do 30 korun, a to „účtujeme“ i jedno kafe po minichirurgické operaci. Za této situace si uvědomte, že se budou na západě nové metodě bránit a díky podplacení kriminálních živlů v medicíně bohužel i úspěšně. Moc na tom vydělávají všude na světě.

Ne léčit, ale vydělávat, zní jejich heslo!!!! Zvažte uvedené údaje a slova, kde se pokouším vás zasvětit nejen do medicínských problémů, ale i do obchodnických zájmů okolo medicíny a ty dnes převažují.“

9.8.2000 bývalému kolegovi

„V tomto dopise si dovoluju ještě reagovat na devitalizační operace u tumorů mammy (nádoru prsu). Je to náramně jednoduchý postup a nevystavíš se žádným persekucím odnikud. (Tomuto věnujme pozornost: nevystavíš se perzekucím! MZ zřejmě nebylo tak důsledné v kontrole zákazu, jak se ostatní obávali!)Vypreparuje se po obvodu tumor asi ze 2/3! Byse zůstane nepřerušena! Následuje založení devitalizačních stehů, a to v podobě U. Ty jsou nejúčinnější. Zahrnou celou cévní stopku tumoru a spolehlivě devitalizují na 100%. Ve srovnání s X stehy kde je devitalizace asi jen 75 až 80% (tedy pozor, následovníci: Na stehu záleží!) podle našich dlouholetých zjištění a praktických výsledků….(dále je řeč o nákresech, ty se však nepodařilo získat – pozn. autora.) Na nákresech je vše detailně vyobrazeno – na obrázku CA MAMMAE.

U nákresů devitalizace regionálních lymfonodů, event. sentinelové 1/3 base uzliny se ponechá v souvislosti se spodinou a okolím, že na spodině rány zůstane vypreparovaný lymfonodus a ponechá se tak. Následuje založení propichu poblíž jednoho z pólů uzliny a zauzlí se pevně. Pak se jedním vláknem z propichové ligatury obtočí po celém obvodu stopka uzliny – vše je do detailu vyznačeno na tabulárním obrázku i s popisem. Uzlina samozřejmě musí zůstat na původním místě, čili nesmí se odstranit!!! Tím zákrok na jedné uzlině stačí a je plně postačující jak pro ca mammy, tak pro melanoblastomy a jejich metastázy… Jiříku, tolik o tumorech mammy, a předem ti přeji hodně úspěchů a radostných výsledků tam, kde jiní budou nadále psát jen úmrťáky a posílat pacienty do krematoria.

Pokud budeš chtít, přikládám ti pár separátek s prací o nádorech a taky takové souhrnnější instruktivní povídání k devitalizacím a nějaké separátky. Nechybíš, jestli si to za dlouhých zimních večerů v klidu přelouskáš, a vůbec nepochybíš, když tuto chirurgii třetího tisíciletí budeš aplikovat a pomáhat tam, kde současná chirurgie nic nezmůže a ani nemůže, jelikož odstranit beze zbytku maligní tumor a jeho metastázy dokáže opravdu jen devitalizační chirurgie. Je jednoduchá, účelná, a hlavně účinná…. Budu se jednou dívat tam z toho chirurgického nebe na Tebe a Tvé žáky, jak lidem pomáháte a jak brány krematorií zůstanou uzavřeny a z komínů se přestane kouřit.

Ještě jednou Tě bouřlivě zdravím burácivým holario a dopěrúúúňa Gromskééééégo.

Tvůj Karel Fortýn a všichni z Kačerova a Blbníkova.“

Příloha 2.

Kádry ministerstva Zdravotnictví a jejich odbornost

Obsazování funkce ministra zdravotnictví lékařem je nejen nesprávné, ale i nepraktické. Ministerstvo se pak stane obětí organizací ctihodných lékařů, jež si ministra, obyčejného doktora, vezmou do party. „Srozumí se“. Dopadá to tak, jako s 59letým zakazováním devitalizace. Ministerstvo není a nesmí být orgánem, zasahujícím do sféry léčebných metod. Ty jsou doménou jednotlivých lékařů. Ministerstvo je technickoekonomickým zázemím pro zdravotnictví, a ministr má být ekonom. Pouze náměstek má mít odbornost MUDr. Ministerstvo se svou náplní práce podobá ředitelství nemocnice a tak by to i mělo být podobné.

Příklad pro kádrové složení ministerstva zdravotnictví – zlínská Baťova nemocnice:

Předseda představenstva Inženýr

Ekonomická náměstkyně Inženýrka

Provozně obchodní náměstek Bakalář

Náměstek pro léčebnou péči MUDr.

Náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Zlatuše…

Příloha 3.

Závazné dokumenty o poslání lékaře

Znění lékařské přísahy z roku 1990, sestavené na KU Praha:

Obnovený lékařský slib (1990) Zákon o vysokých školách č. 172/90 Sb.

Promotor: „… Slíbíte tedy:

Především: že si budete vědomi poslání vzdělání a vědy pro společnost, že budete stále usilovat o společenský pokrok a šťastnou budoucnost lidstva, že své vědomosti a svou činnost zaměříte ku prospěchu všech lidí a své povinnosti budete konat řádně a svědomitě, že budete stále prohlubovat vědecké poznání, ke kterému tato věda došla, a v něm budete dále pokračovat. Dále: že budete podle svých možností a svého nejlepšího svědomí řídit život zdravých i nemocných vždy jen k jejich prospěchu, že zachováte svůj život a své lékařské umění čisté a bez jakéhokoli provinění a že budete mít na zřeteli jen dobro člověka, že to, co uvidíte nebo uslyšíte při provádění svého povolání nebo vůbec v životě lidí, co by nemělo být zveřejněno, zachováte v tajnosti. Konečně: že vždy uchováte ve vděčné paměti Univerzitu Karlovu a její lékařskou fakultu, na níž dosáhnete titulu doktora všeobecné medicíny. Jste si dobře vědomi, k čemu se zavazujete a jste připraveni složit tento slavný slib na své dobré svědomí?“ Doktorandi: “Slibuji.“

Zapomenutá směrnice, která by vše řešila

Závěrem lze konstatovat i s ohledem na Směrnici č. 4/1985 vydanou ve Věstníku MZ ČSR ze dne 30. dubna 1985, §1, odst. 2a3), že Fortýnovu metodu podvazování zhoubných nádorů s ponecháním takto devaskularizované tkáně v organizmu člověka lze považovat za drobnou modifikaci dnes již zavedených metod léčby.

Praha 24.4.2002 Analýzu zpracovala Advokátní kancelář JUDr. Petr Folprecht

Jak vidět, MZ přešlo bez povšimnutí nejen čl. 32 HD 1964, ale i vlastní Směrnici č. 4 z roku 1985. Stejně jako čl. (2) b) zákona 373/2011. To napovídá, že do roku 1990 ke „kšeftování“ s chemoterapií nedocházelo. Že je to tedy vymoženost nové svobody.

Znění článku 32 Helsinské deklarace WMA z roku 1964

Čl. 32 – „Pokud při léčbě pacienta neexistují žádné osvědčené preventivní, diagnostické a léčebné metody nebo jsou neúčinné, musí lékař mít svobodu, po získání úplného, informovaného souhlasu pacienta, použít neověřené nebo nové preventivní, diagnostické a léčebné postupy, pokud podle úsudku lékaře nabízejí naději na záchranu života, znovunabytí zdraví nebo mohou zmírnit utrpení pacienta. Pokud je to možné, měly by se tyto metody stát předmětem výzkumu, aby se ověřila jejich bezpečnost a účinnost. Vždy je nutno zaznamenat veškeré nové informace a to, co má být zveřejněno, poskytnout ke zveřejnění. Je nezbytné se řídit dalšími relevantními směrnicemi této Deklarace.“

Komentář

Helsinská deklarace WMA opravňuje lékaře k používání Fortýnovy metody

Ten, kdo by bránil lékaři usilujícímu o záchranu pacienta v použití léčebné metody, která je tomuto lékaři známa, mohl by být trestně stíhán pro bránění v poskytnutí zdravotní péče. V souladu s §§ 23 a 27c zákona 20/66 Sb. o zdraví lidu má pacient právo rozhodnout o způsobu léčby svého onemocnění, po získání úplné informace o povaze výkonu a jeho rizicích.

Podle WMA – nejvyšší světové lékařské autority – nepřipadá v případech uvedených v článku 32 v úvahu žaloba na lékaře nebo nemocnici, ale v případě zastrašování lékařů a nemocnice žaloba na MZ a ČLK. Ze strany lékaře a nemocnice nemůže samo použití metody MUDr. Fortýna zakládat trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti, pokud byla dodržena podmínka informovaného souhlasu pacienta s použitím Fortýnovy metody devitalizace a pokud při provedení zákroku nebyla závažným způsobem porušena obecná pravidla chirurgických a s nimi souvisejících léčebných postupů. Lékař a nemocnice nejsou při použití této metody na přání pacienta vystaveni žádným rizikům navíc, ve srovnání s jakoukoliv jinou klinickou praxí.

V právě naznačeném směru devitalizační metoda MUDr. Fortýna není postupem novým, vyžadujícím protokolární ověřování. Jsou při ní dodržována pravidla klasické chirurgie a není žádný důvod, proč by měla být, při jejím použití na základě informovaného souhlasu pacienta, označena za postup non lege artis.

Naopak, je zásadním porušením lékařské etiky a zákonů a 20/66 Sb., §11, odst. 1), §23, odst. 1) a 2) zákona o zdraví lidu, když profesní organizace jako Česká lékařská komora (ČLK) a některé odborné společnosti ČLS-JEP, ale i MZ vytvářením atmosféry strachu a psychickým tlakem na lékaře fakticky znemožňují použití této metody i v případech, kdy je jedinou možností pokusit se o záchranu pacienta.

Postavení lékaře a nemocnice

Podle Helsinské deklarace Světové lékařské asociace nenají ČLK ani MZ právo zakazovat používání metody MUDr. Fortýna zejména za podmínek uvedených v článku 32. Proti rozhodnutí nejvyšší lékařské autority nemůže poukazování na stanoviska nižších profesních organizací obstát, nehledě k tomu, že jsou navíc nedůvodná. Z dovětku článku 32, mimo jiné, plyne, že MZ je povinno podporovat další zkoumání léčby rakoviny touto metodou a není přijatelné, když bez uvedení konkrétních důvodů ignoruje, podle pravidel správního řízení, řádně podané žádosti nemocničních pracovišť o povolení klinického ověřování.

Advokátní kancelář JUDr. Petr Folprecht 24. 4. 2002.

Znění článku 37 Fortalezské deklarace z r. 2013

Čl. 37. Neověřené zákroky v klinické praxi

Jestliže neexistují prověřené postupy nebo nejsou dosud známé postupy účinné, individuální léčbu pacienta musí lékař konzultovat s experty a teprve pak může s jeho informovaným souhlasem nebo souhlasem jeho právního zástupce použít neověřený postup, pokud podle jeho mínění skýtá naději na záchranu života, uzdravení, nebo úlevu při utrpení. Takový zákrok by se měl následně prozkoumat s cílem vyhodnotit jeho bezpečnost a účinnost. Nové informace se musí v každém případě zaznamenat a zveřejnit, je-li to vhodné. (64. Valné shromáždění WMA, Fortaleza, Brazílie 2013).

Poznámka:

Expert není specifikován. Jelikož je devitalizace už 59 let zakázaná a její autor zemřel v lednu 2001, Neexistuje na světě expert na devitalizaci. Přihlédněme k faktu, že chirurgie devitalizace se liší od chirurgie resekce v malém detailu: Nádor se nevyjímá, na metastázy se nehledí. Pak může být expertem chirurg se zkušenostmi s resekcemi. Nějakou radu by potřeboval a určitě by ji dostal na Pracovišti ČAV v Liběchově, kde MUDr. Fortýn pracoval a vyučoval.

Příloha 4.

Luboš Smrčka o zdravotnictví

Ministr zdravotnictví sociální demokrat Svatopluk Němeček je úplně stejně proti pacientům jako všichni jeho předchůdci. A dokud se budou na ministerstvu zdravotnictví střídat doktoři, dokud na tento post nepřijde ekonom, rozumný systém nikdy nikdo nezavede. Jakýkoliv pokus uskutečnit v rezortu zdravotnictví nějakou kontrolu nákladů ztroskotá na problému zájmů – doktoři či lékárníci mají zcela jiné zájmy než pacienti.

Zájmem doktora (ať se jmenuje Němeček nebo jinak) není vyléčit pacienta, ale léčit pacienta. To je ekonomická zákonitost. Pacient léčený přináší úkony, náklady, body a konzumuje léky. Je to zlatý důl pro doktora. Pacient vyléčený je sice přínosem pro společnost, ale doktor z něj nemá ani korunu – a uspokojením se člověk neuživí.

Zájem na vyléčených pacientech by měly mít zdravotní pojišťovny jako správci peněz z veřejného pojištění. Jenže ty jsou ve skutečnosti v moci politiků a těmito politiky jsou v daném oboru zase lékaři.

Existence většiny manažerů pojišťoven závisí na tom, jakou náladu má ministr zdravotnictví. A pokud ten začne mít pocit, že nějaká pojišťovna nedostatečně nadšeně vyplácí lékařům peníze, dá to najevo. To většinou hned stačí.

Svatopluk Němeček oznámil, že pošle k ledu další pokus racionalizovat alespoň trochu rozhazovačné české zdravotnictví a zřejmě zlomí obě nohy projektu elektronických receptů.

Farmaceutická lobby chrání v tomto státě výdělky výrobců léků v řádu téměř osmdesát miliard korun ročně, není tedy divu, že si ministra – lékaře vodí na provázku. Zarazit kontrolní systém, který by podle odhadů ušetřil dvě a možná i více procent předepisovaných léků, znamená nechat farmaceutické firmy dál vydělávat kolem jedné až dvou miliard korun ročně navíc.

Kolem příběhu s elektronickými recepty je řada menších nebo větších nepravd. Ministr třeba tvrdí, že všechna data, která by systém elektronických receptů získával on-line, jsou k dispozici i bez tohoto systému. To je možná pravda – jenom jsou k dispozici s obrovským zpožděním a v době, kdy jsou k ničemu. Ministr také říká, že náklady 120 milionů korun na zavedení systému jsou příliš vysoké. Ano, 120 milionů je poměrně hodně peněz. Za to ČSSD například pořídila skoro půlku jedné volební kampaně. Ale z ní určitě nebudou mít občané této země úsporu minimálně jedné miliardy korun ročně.

Ministr také tvrdí, že v Evropě nic podobného nefunguje. To není tak úplně pravda. Kompletní elektronický systém má Dánsko, další skandinávské země k němu usilovně směřují.

V podstatě všechny státy, které mají dlouhodobě nízkou míru korupce, buď již mají, nebo právě zavádějí, podobné kontrolní mechanismy do zdravotního systému: evidují přesně předepisované léky, kontrolují počty úkonů a podobně. Naopak státy s vysokou mírou korupce – jako je tradičně i Česká republika – podobné systémy nezavádějí, a pokud se o to někdo pokusí, tak jsou takové systémy zpochybněny a rušeny.

Pak není divu, že třeba ceny zdravotnických úkonů a léků rostou podstatně rychleji než jiné ceny v zemi. Od roku 2000 do konce roku 2012 dosáhla inflace úrovně asi 40 procent. Ve zdravotnictví to bylo 98 procent. V roce 2000 byly náklady na celý systém 146,8 miliardy korun. V roce 2012 dosáhly 293,6 miliardy korun. To jsou oficiální čísla Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Pan ministr je jistě zná. A o to je jeho postup horší.

-(Luboš Smrčka | Investujeme.cz)

Poznámka autora S. V.: Lékařská smetánka klem MZ nikdy nebude souhlasit s elektronickými recepty. Z takového systému by se dalo vyčíst, kteří lékaři předepisují léky v zájmu své odměny od šmejdů – lobbistů. Copak to korupčníci mohou potřebovat?

Jasně se tu projevuje tlak ministra-lékaře na zrušení záměru elektronických receptů. Z téhož důvodu, jako odmítá devitalizaci. Nepotřebuje pustit světlo do terénu, kde podobně jako u devitalizace řádí černá ruka lékařů, lékárníků a šmejdů – zástupců hladových farmaceutických jestřábů.

Ten ministr prostě bojuje za zachování korupčního prostředí. Lékař je lékař. Má právo být úplně hloupý v ekonomických otázkách, a taky mu bude tato hloupost připočtena k dobru, až bude souzen za to miliardové rozhazování státních peněz a bezbřehou korupci. Ministrem zdravotnictví musí být ekonom, protože v tom oboru je ekonomika popelkou, prostě se k ní běžně nepřihlíží.

* * *

Příloha 5.

Pokus o cestu do hlubin lékařovy duše

1. Jak se seznamujeme s těmito otřesnými fakty, neumíme si dát dohromady představu lékaře jako anděla, obětujícího se pro zdraví pacientů, s lékařem, který pro PRACHY nechá úmyslně lidi umírat.

Ukázka – 1 odstavec z článku Klinická onkologie v r. 2010: „Pokud chceme v tomto trendu financování specializované péče pokračovat, při stávajících podmínkách to prostě nepůjde,“ konstatoval M. Šnajdr. „Budeme muset nalézt odvahu říci, na co v systému máme, a na co ne, budeme si muset přiznat nutnost takových opatření, jako je standardizace toho, co se z povinného solidárního balíku zaplatí. Když to neuděláme, vrátíme se k tomu, co už tady bylo – ke stanovení limitů, kolik pacientů s určitou diagnózou budeme v daném roce léčit, a kolik už ne, protože na ně prostě nebudou peníze.“ (Marek Šnajdr)

Co tento odstavec z toho časopisu říká? V roce 2010 řešili onkologové nedostatek peněz. Používali chemoterapii a v tom roce mohli ušetřit kolem 12 miliard používáním Fortýnovy devitalizace, a mohli vyléčit snad všechny pacienty a ještě by zbylo na platy lékařů, sester, aj. Ale oni by raději omezili počet léčených pacientů, než by to udělali. Takto tvrdě stáli na své praxi brát černé odměny za používání chemoterapie tím, že devitalizaci, jež chemo vylučuje, odmítají povolit. To je ještě třeba zdůraznit, že by nejen ušetřili ty miliardy, ale ještě by zachránili minimálně 25 tisíc životů.

Uvedu několik podobných mně známých příběhů posledních 80 let a pak se pokusíme dojít k závěru, co to všechno znamená, a jak to můžeme chápat:

2. Strýc mojí matky, diplomovaný lékař, znal lidové léčitelství ruské. Vedle školské medicíny, používal i lidové rady a ty ruské zkušenosti. Ostatní lékaři ho měli za šarlatána. Někdy kolem roku 1939, šlo mi na pátý rok, vypukla v Evropě epidemie záškrtu. V ČSR tehdy zemřelo 8.000 dětí. Umíral jsem už v bezvědomí. Prastrýc mi nasadil na krk pijavice. Dnes je mi jedenaosmdesát. Přežilo nás prý tehdy asi šestnáct v ČSR. Vím o jednom z Karviné, jehož vyléčili polským petrolejem. Školská medicína se zmohla jen na psaní smrťáků, jak říkával pan Dr. Fortýn. Často se sám sebe ptám, proč ti lékaři – určitě věděli o pijavicích i o petroleji – raději říkali matkám „škoda takového pěkného kluka, ale on vám musí umřít…“

3. Další moje příhoda. Můj otec, hospitalizovaný, 87letý, byl připravován na operaci rakoviny prostaty. Patnáctý den zácpy, od níž mu neuměli pomoci, jsem mu pomohl já jogínským výplachem. Žádný zájem od těch bezradných lékařů. Ještě, že mi to aspoň dovolili. Operaci si nemocnice rozmyslela a vrátila ho do domova důchodců. Byl „ležák s plenou“. Skoro denně jsme ho, všech 5 potomků nestejného původu navštěvovali a dělali veselo. Otec, trápící se na konci života, že dědictví bude nespravedlivě rozděleno, vida to veselí, okřál. Donutili jsme ho učit se chodit a za pár měsíců z něj byl mladík. Ukázalo se, že původ nádoru prostaty, i pěti infarktů tak, jak praví celostní medicína, bylo trápení s potomstvem. Ty návštěvy jej (ale doslova!) postavily na nohy. Předvedl se pořadovým krokem ošetřujícímu lékaři. Ten divadelně kroutil hlavou, že je to neuvěřitelné. Počítali byste, že se zeptá co a jak? Omyl! Opět odpor k domnělému šarlatánství. Za vyléčení bez registrace jsme mohli zaplatit pokutu 1 mil. Kč. Takový zákon, potírající lékařské obci nepřijatelné léčitelství, si u nás může dovolit sesmolit – ministerstvo zdravotnictví.

4. Jaký trest by byl dost spravedlivý porodníkovi ve službě, který se zavíral do své kanceláře, z níž vcházel jen zašívat ženy bezprostředně po porodu a bez ohledu na dění na sále se zase zavřel. A na sále se dělo. Manželka začala rodit kolem jedné v noci, ale nestačily jí síly na velkou hlavičku. A tak zůstala bez pomoci a asistentka jí v této situaci poradila, ať se jde osprchovat, když ji plodová voda studí. Poplach spustil až lékař, přicházející na směnu. Pět hodin po odejití plodové vody. Vytlačili chlapečka celého modrého, ještě se ho podařilo vzkřísit, a zápis o porodu: Porod normální, celotělní cyanóza, kříšen. To je pro lékaře, jenž se kupodivu hanbou nepropadl, ani se neomluvil, normální! Chlapeček s plodovou vodou v plicích i v žaludku nebumbal, jenom zvracel. Čtvrtý den jsem jej našel v řádku asi osmi novorozenců za sklem, jak do nich pražilo srpnové slunko. „Váš je ten čtvrtý“ oznámila mi sestřička od kávy v sesterně. Ale ten čtvrtý měl křeče! Zavolal jsem je, velký rozruch, popadli dítě a kamsi běželi. Chlapeček ležel sedmnáct dní v inkubátoru, maminka ho nesměla vidět, pohladit, nakojit. Ztratila mléko, a z chlapečka vyrostl pěkný muž – invalidní důchodce s psychickou poruchou.

Bratr: „Tos, trúbo nevěďél, že musíš dat porodníkovi pětistovku? (rok 1977) Udělal sem to třikrát a všecko jak v bavlnce.“ I takové zrůdy, jako ten porodník, mají titul MUDr. A pohybují se mezi námi i dnes, jako vážené osoby – páni doktoři. Jejich sláva nezanikla ani v domnělém kapitalizmu. Dalšími drastickými příběhy jedné rodiny bych mohl pokračovat. Na přání.

Neberte moje příběhy, jako názor, že jsou takoví všichni „doktoři“. Ano, jsou lékaři – andělé. Právě nedávno jsem psal vedení Baťovy nemocnice obdiv a srdečné poděkování jednomu z nich i jeho sestřičce za výsostně laskavou „léčivou“ péči, věnovanou mé ženě.

Autor Stanislav Vrbík, Zlín Tel. 602563464

Zlín, 31. 1. 2016

* * *

Proto musel zákonitě zemřít Stanislav Gross – kdo ho bude následovat ?!

Účinná léčba rakoviny existuje již 59 let! Zbytečně umírají miliony lidí po celém světě na úkor miliardových zisků farmaprůmyslu a výrobců zdravotnického zařízení!

* * *

Dne 3.4.2016 věnovala ČT v hlavním večerním zpravodajství Události ČT problémům zdravotnictví první čtyři příspěvky! Trvale je současný trend neudržitelný. Bude-li pokračovat, budou si moci dovolit špičkovou zdravotní péči jen movití občané. Běžným občanům se potom může stát, že jim bude sděleno: „Na Vaši operaci už došly peníze. Posledního pacienta na které ještě byly, jsme právě odoperovali. Počkejte si na příští rok.“

Z oslovených ústavních činitelů a dalších odpovědných mlčí všichni, včetně ministra Němečka a ČLK. Reagovalo pouze MF.

Dost možná, že někteří z vedení zdravotnictví už by rádi devitalizaci spustili, ale mají obavy z reakce davů, až se ukáže, jak je to jednoduché a účinné. Reakce od pozůstalých dětí, maminek, otců, babiček, dědečků a dalších příbuzných si umím živě představit: „Toto jste vy haj..ové 60 let zakazovali?“

Jan Šinágl, 5.4.2016

zdroj:prvopodstata.com

Sdílet tento článek

Líbí se Vám Pan Občan?


Co si o tom myslíte? komentujte! :)