Údolí Berounky přežilo plány nacistů i komunistů. Teď by mělo zaniknout? zlobí se ochranář

thumbnail

Plánovaná čtyřicetimetrová protipovodňová hráz na Berounce děsí okolní obce i ochránce krajiny. Přehrada by nenávratně poškodila krajinu Křivoklátska. "Aby se tak nestalo, tak hodlám využít všech - i mezinárodních - kontaktů, aby tato mimořádně cenná biosférická rezervace UNESCO sloužila i našim potomkům," říká vedoucí správy CHKO Křivoklátsko Petr Hůla v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Hráz by podle nové studie mohla stát v Roztokách, u Bránova, Nezabudic, anebo Čertovy skály.

Na světě je od minulého týdne studie Povodí Vltavy o výstavbě čtyřicet metrů vysoké protipovodňové hráze na Berounce, která v těch místech protéká Chráněnou krajinnou oblastí Křivoklátsko. Pokud by se začalo stavět, co by podle vás nastalo?

Hráz by zničila centrální část Křivoklátska, vlastně celé údolí Berounky v té nejhodnotnější oblasti. V tom případě by byl navždy smeten ze stolu vlastně již hotový projekt Národního parku Křivoklátsko. Jeho nejcennější jádro by bylo totálně zničeno. Vzdutí hladiny by sahalo až téměř do Plzně. Tahle technokratická studie se zabývá jen tím, jaký majetek se na dolním toku Berounky při povodních zachrání a kolik bude stavba té hráze stát.

Jen pro přesnost: jedná se "jen" o retenční nádrž, která by se zaplnila vodou až při povodních, kvůli ochraně měst a obcí na dolním toku Berounky. Jinak by podle Povodí Vltavy vše zůstalo při starém. Tedy až na tu hráz.

Ale i v retenční nádrži by se při povodni usadilo obrovské množství naplavenin, které by po vypuštění vody údolí totálně zničilo, změnilo ho! Při povodních tyhle sedimenty odplaví normálně voda. Z údolí Berounky, ale i na jejích přítocích by navíc musely zmizet všechny stavby. Zanikly by Národní přírodní rezervace Velká pleš, Týřov, U Eremita s tisícovkou velmi vzácných tisů... a mnoho dalších přírodních památek.

Zlikvidovány by musely být i kulturně významné objekty, jako je přívoz pod Bránovem i s muzeem spisovatele Oty Pavla, restaurace U rozvědčíka, hájovna gypsárna, nezabudický mlýn, šlovický mlýn na Slapnici... nemluvě o čtyřech malých vodních elektrárnách. Těch objektů je tam spousta. A některé z nich tam stojí už od nepaměti, takže přestály všechny povodně.

Stavaři spočítají vše, ale ne cenu přírody

Čím je to údolí z přírodovědného hlediska vlastně cenné?
Uvědomme si, že Berounka je nejen na Křivoklátsku, ale i dál proti proudu až k Plzni v Česku už poslední větší řekou, která není regulovaná. I na jí velmi podobné Dyji stojí dnes Vranovská přehrada. Bavíme se tu o území, které má z přírodovědného hlediska minimálně evropský význam. Znovu říkám - jde o biosférickou rezervaci UNESCO. Údolí, v němž by měla hráz vzniknout, dává území teplejší a vlhčí charakter oproti okolní krajině. A je v něm významně vyvinutý i vrcholový fenomén v podobě obnažených skalnatých vrcholů. Na relativně nevelkém území se tak vyskytuje celá škála rostlinných a živočišných rychle měnících se vzácných druhů.
Dovolím si přesto připomenout, že - alespoň podle té studie Povodí Vltavy - by zvažovaná retenční nádrž mohla na dolním toku Berounky snížit při stoleté vodě škody až desetinásobně. To je docela silný argument.

Jo. Oni umí spočítat cenu stavby, pozemků i jejich výkupů, majetku... ale neumí už spočítat hodnotu přírody, kterou tou hrází zničí. A to tak, že už jen při padesátileté vodě naplaveným bahnem zcela nevratně. Ta hráz sedimenty prostě zadrží, takže se údolí bude postupně zanášet a nikdo ho už nebude schopen vyčistit. A když už jsme u těch počtů: v té studii mně schází výpočet množství usazených sedimentů, ale i kde by měly vůbec vznikat. A je tu ještě jedno nebezpečí...

Jaké?
Hráz by měla být uzavíratelná. Co když ale vláda řekne, že kvůli velkému suchu se její propustě uzavřou, a nechá tak původně suchý poldr na dlouhou dobu, či dokonce trvale, napustit? A to se už dostáváme ke klasické přehradě. Takže ta studie může znamenat jen první krok k legalizaci přehrady.

Je studie jen fantasmagorií?

Za nějakých padesát let může být v Česku ale opravdu velká nouze o vodu. Ostatně už dnes hydrologové připomínají, že bychom neměli nechat z republiky vodu jen odtékat, když k nám žádná nepřitéká. Život lidí je podle nich důležitější než "nějaké květinky". I tohle je silný argument, ne?
Jenomže Křivoklátsko je i kvůli zachovalosti lesů ohromným akumulátorem vody. Voda se tu nedrží ve vodonosných vrstvách či písčitých kolektorech, ale koluje v podzemí v takzvaném puklinovém oběhu. I v loňském roce nebyl tudíž při úporných vedrech průtok vody v Berounce nijak extrémně nízký. Navíc se suché poldry staví v místech, kde se voda může rozlít do velké šířky. U nás by se však zaplavilo jen údolí Berounky i s jejími přítoky. Žádné rozlivné plochy tu nejsou... takže ten efekt by při povodních nebyl téměř žádný.

Vidíte vůbec na studii protipovodňové hráze něco dobrého?
Jde o fantasmagorii, kterou snad nemůže myslet nikdo vážně. Stále v to alespoň doufám. Jakkoliv je to technicky slušně spočítané dílo.

Tak ještě jednou: je na té studii něco dobrého?
Nic. Snad jen to, že se lidé mohou něco dozvědět o odtokových poměrech vody na Berounce.
Něco jiného si ovšem o protipovodňové hrázi myslí starostové povodněmi ničených obcí na dolním toku Berounky. Říkají, že včera už bylo pozdě.
To chápu. Pokud se ale v minulosti povolila zástavba rodinných domů v nivě středně velké řeky, jako je Berounka, tak by měli zavřít toho, kdo tak rozhodl.
Křivoklátské údolí přežilo plány nacistů i komunistů ho zatopit. A aby se tak nestalo, tak hodlám využít všech - i mezinárodních - kontaktů, aby tato biosférická rezervace UNESCO sloužila i našim potomkům.

zdroj: zpravy.aktualne.cz

Sdílet tento článek

Líbí se Vám Pan Občan?


Co si o tom myslíte? komentujte! :)