Norská média a veřejnost po celoevropské demonstraci proti praktikám norské sociálky doslova žijí tímto tématem. Na světlo se dostávají otřesné případy jednání norské sociálky v neprospěch nejen rodičů, ale hlavně dětí samotných.

A to zejména dětí norských, odebraných norským rodičům. Ukazuje se, že odebírání dětí cizincům tvoří pouze menší část tohoto bezpráví vytvářeného téměř neomezenou mocí sociálky.

V této situaci se veřejně rozhodli vystoupit odborníci spojení s touto probelmatikou, kteří na toto dlouhodobě upozorňovali, ale až nyní je chce norská veřejnost vyslyšet. Do demonstrace totiž bylo toto téma téměř tabu a v médiích vycházely v drtivé většině články o dobru, které sociálka koná.

Odborníci z řad lékařů, právníků, vysokošskolských profesorů, politiků, ochránců lidských práv a dokonce i samotných sociálních pracovníků v petici píšou :

„Vzrůstající počet odborníků, kteří se dostali do kontaktu s norskou organizací pro péči o děti (Barnevernet) začíná chápat, že v mnoha situacích tento systém ani zdaleka nehájí nejlepší zájmy dětí.

„Víme, že v mnoha případech je nutné, aby úřady zasáhly a převzaly nad dětmi ochranu a Barnevernet obvykle plní tento velmi obtížný úkol tak, jak nejlépe může. Vidíme ale rovněž časté příklady, ve kterých se úřad projevuje jako nefunkční organizace, která se dopouští přehmatů s velmi vážnými následky.“

Psycholog Einar C. Salvesen píše :

"Mnoho psychologů má příliš blízké vazby na Barnevernet a jejich hlavním zájmem je vypracovat posudky, které vyhovují zájmům Barnevernetu, což představuje nebezpečí pro zákonnou ochranu dotčených rodin. Jakmile se případy dostanou k soudu, nejsou znalci určeni s ohledem na nestrannost. Proto často vidíme, že biologičtí rodiče nemají proti tak mocné mašinérii šanci vyhrát."

Advokátka Thea Totland píše :

"Hodně jsem pracovala na případech, které se týkaly péče o dítě a zjistila jsem, že zaměstnanci Barnevernetu postrádají skromnost a ochotu k dialogu. Je důležité, aby vzali v potaz, že děti, které jsou odebrány biologickým rodičům, nejsou vždy umístěny do pěstounské rodiny či zařízení, které může vyhovět jejich potřebám. Ve světle této skutečnosti by bylo pro mnoho dětí lépe, kdyby zůstaly se svými vlastními rodiči a u nich by se jim dostalo pomoci a byly by zde sledovány."

 Projektový manažer v projektu Barnevernets Link a zastupitel v Oslo za stranu Arbeiderpartiet Elvis Nwosu píše :

"Imigranti jsou v případech péče o dítě nadprůměrně zastoupeni a jejich děti jsou v pěstounských rodinách odnárodňovány. Ztrácejí svůj mateřský jazyk a kulturní identitu. Měly by být místo toho častěji umísťovány do pěstounské péče svých příbuzných. V rámci své práce, kdy zlepšuji kontakty mezi přistěhovalci a Barnevernetem, zjišťuji, že sociální pracovníci postrádají odbornost v oblasti kulturních odlišností."

Advokát a odborník na lidská práva Gro Hillestad Thune píše :

"Vidíme řadu případů, které ukazují, jak se Barnevernet vyvinul v autoritářský a uzavřený systém, který týrá děti a jejich rodiny. Často slyšíme o rodičích,jejichž děti mají různé zdravotní problémy jako Aspergerův syndrom, Touretteův syndrom a ADHD a příliš často se jim nedostane pomoci nebo uznání v jejich obtížné rodičovské úloze, ale místo toho jsou jim jejich děti odebrány a oni jsou zbaveni rodičovských práv."

Všeobecný lékař a profesor medicíny působící i na Universitě v Bergenu, Eivind Meland píše :

"Je jasné,že existují případy zanedbání takové povahy, kdy nutná změna péče o děti. Ale případy, kdy je rodičům zcela odpírán kontakt s dětmi, se stávají útokem proti dětem, které kontakt se svými biologickými rodiči potřebují. Každý případ musí být posuzován taktně a podle svých specifik. Současná právní úprava je ohrožením zákonnosti. Právníci a soudci vyklidili pole a ze znalců udělali soudce. Je to skandál a hanebnost."

Advokátka Venil Katharina Thiis píše :

"Případy, které se dotýkají péče o dítě, se zabývám 20 let a sledovala jsem, jak byla zákonná práva dětí i rodičů v průběhu let postupně omezována. Barnevernet má více moci, než dokáže zvládnout a tak to často končí zneužitím této moci.Barnevernet vytvořil prostředí, kde krajní řešení – násilí, je často první volbou namísto dialogu, který by mohl vést k dobrovolnému a smírnému řešení. Barnevernet má také mnoho „zamčených dveří“, které vylučují odbornou kontrolu jak krajskou radou, tak soudem. To, co se děje u krajské komise, je proto nedemokratické – je to jako střetnutí Davida s Goliášem."

Toto jsou jen některá z vyjádření odborníků, ostatní vyjadřují stejné zkušenosti se systémem norské ochrany dětí.

Poslední zmiňovaná advokátka Venil Katharina Thiis je jednou zde dvou norských advokátek Evy Michalákové. Ona sama upozorňuje na to, že soud, který bude rozhodovat o dalším osudu chlapců Michalákových není soudem.

Je to pouze komise, složená ze 3 členů. Jedním je sociální pracovník - tedy člověk vysoce zaujatý. Druhým lékař - většinou placený sociálkou. A třetím právník, který může a nemusí být závislý na sociálce. Tato komise rozhodne o vrácení či nevrácení dětí. Řádný soud v Norsku proběhne teprve pokud se proti tomuto rozhodnutí rodič odvolá.

Po odebrání dětí z rodin tedy nerozhoduje o jejich dalším osudu soud, ale tato komise a to mnohdy až po delší době od odebrání. Proto odborníci upozorňují, že tato komise není zárukou spravedlivého procesu, ale z drtivé většiny potvrzuje to, co jí norská sociálka předkládá jako fakt. Teprve až za další dlouhou dobu se rodiče mohou dovolávat spravedlnosti u řádného soudu.

V předchozím článku jsem upozorňovala na zavádění norského systému v ČR. Na to, že ČR spolupracuje přímo s norskou sociálkou a přejímá "případy dobré norské praxe". Vše je dotováno z fondů ehp a ČR na to dostane 114 milionů Kč. Kam jdou tyto peníze ?

http://sonasvobodova.blog.idnes.cz/c/465327/potvrzeno-cr-spolupracuje-s-norskou-socialkou-na-zavedeni-norskeho-vzoru-ochrany-deti.html

A co se bude dít nyní, když v samotném Norsku je tento systém pod ostrou kritikou jako zdroj obrovského bezpráví na rodinách i dětech ?

Přizná ministryně práce a sociálních věcí M. Tominová -Marksová, že norských systém není super dokonalý, jak nám tvrdí ? Zaměří se na to, že je tento systém kritizován ? Nebo dá přednost mnoha milionům za jeho zavedení v ČR a bude jej nadále obhajovat jako zcela bezchybný a supercivilizovaný ?

Článek o petici a vyjádření norské ministryně vyšel v norském významném deníku Aftenposten 10. 6. 2015 : http://www.aftenposten.no/nyheter/iriks/Fagfolk-melder-bekymring-om-barnevernet-8052187.html

zdroj: sonasvobodova.blog.idnes.cz