Vlk se nedá ochočit, protože poznává svět jinak než pes

thumbnail

Vlci jsou geneticky velmi blízcí psům. Přesto však jeden z nich nemůže být nikdy plně ochočen a druhý je nejlepším přítelem člověka. Proč tomu tak je?

Vlci jsou do jisté míry stále ještě symbolem divokosti a nespoutanosti. I přesto se však na některých místech stále projevuje snaha tuto psovitou šelmu ochočit. Zdálo by se to snad i logické. Vlci jsou přece geneticky velmi blízcí psům domácím, kteří již více než 14 tisíc let dělají lidem společnost. Z toho by se mohlo usuzovat, že ochočit vlka bude stejně snadné, jako ochočení domácího psa. Avšak mezi samostatným vývojem psů a vlků je minimálně 135 tisíc let.

Ochočení a domácí chov vlka je však nesmírně složitý proces, který ne vždy přinese kýžené úspěchy. Ani vlk, který se narodil v zajetí a byl celý život vychováván lidmi, není stoprocentně předvídatelný. Vlci jsou méně ochotní ke spolupráci s lidmi a mají extrémně silné instinkty, které mohou zapříčinit i neočekávané útoky na lidi. Mohou za stálou divokost skutečně jen silné instinkty?

Vývoj vlků a psů pod drobnohledem

Problémem se zabývala evoluční bioložka Kathryn Lord z univerzity Amherst Massachusetts. Ta se rozhodla studovat především vliv raného vývoje jednotlivých smyslů na pozdější schopnosti socializace. Výsledky její studie napomáhají vysvětlit obtížnost skutečného ochočení vlků.

Do nynějška se o vývoji smyslů u vlků usuzovalo především z poznatků o psech. Takovéto informace jsou však jen čistě orientační a zavádějící. Vlci jsou již od svého narození v mnohém od psů odlišní, proto bylo nutné provést důkladnější studii vývoje vlka s přímým srovnáním vývoje psa.

Kathryn Lord do studie (abstrakt zde) zapojila 7 vlků ze tří různých vrhů, 33 border kolií a německých ovčáků odchovaných vlastní matkou a 10 německých ovčáků odchovaných lidmi. Všechna mláďata byla testována na čichové, sluchové a vizuální podněty od 2 do 7 týdnů. Dalších 11 vlčích mláďat pak bylo sledováno kvůli jejich sluchové a zrakové orientaci a reakci na vyslané podněty. Tyto testy probíhaly během 2. až 8. týdne života, pět dní v týdnu během dvouhodinových relací.

Poznávání světa ve tmě a tichu

Výsledky testů potvrdily, že vlci i psi získají čich ve věku 2 týdnů, sluch během 4. týdne a zrak až kolem 6. týdne života. Také stejně jako psi mají i vlci po narození období, kdy jsou přístupní novým objevům a beze strachu poznávají a zkoumají své okolí, navazují vztahy a seznamují se předměty (takovéto období má po narození většina savců). Psi, kteří v tomto období vývoje byli v kontaktu s lidmi či jinými druhy, později nebudou mít problém v jejich přítomnosti bez obav žít. Postupně se však důvěra k novým předmětům a jevům stále zmenšuje a nahrazuje ji vyšší míra ostražitosti a strachu ke všemu novému.

Ačkoliv toto mají vlci i psi společné, u každého období socializace začíná a končí v jiném věku. Zatímco psi mají toto kritické období od čtyř týdnů, u vlků probíhá již od druhého týdne po narození. Z toho vyplývá, že vlčí mláďata poznávají svět ještě slepá a hluchá. K orientaci v okolí jim slouží pouze čich. Pro malého vlka je tedy prvotní vývoj plný smyslových šoků. Své okolí znají po čichové stránce, avšak po dvou týdnech jej teprve začnou poznávat po stránce zvukové. Po dalších týdnech pak poznají svět i po vizuální stránce. To může způsobovat řadu šoků a u vlčat vyvolávat větší míru ostražitosti.

Psí štěňata však své okolí začínají poznávat již se všemi smysly fungujícími. Své okolí tak ihned poznávají po všech smyslových stránkách a není to pro ně tolik stresující. Proto štěněti stačí k navození kontaktu s člověkem či jiným druhem jen 90 minut, během čtvrtého až osmého týdne. Zatímco u vlka tento prvotní kontakt musí proběhnout před třetím týdnem života, a to minimálně na 24 hodin. A ani tak nebudete mít zaručeno, že vlk nebude mít strach a obavy.

Podle Kathryn Lord tato studie částečně vysvětluje původ neochočitelnosti vlků. Pramení především z velmi složité socializace, která u vlků vyvolává větší ostražitost a opatrnost. Ve volné přírodě jim však právě tyto vlastnosti umožňují přežít, neboť každý nový zvuk či předmět v okolí jsou potenciálně nebezpečné a musí se před nimi chránit.

zdroj: vtm.e15.cz

Sdílet tento článek

Líbí se Vám Pan Občan?


Co si o tom myslíte? komentujte! :)